Zlobení je jejich práce. Vychovávat děti někdy znamená vstupovat do konfliktu, říká pedagog a terapeut Miloslav Čedík

24. červenec 2019

Zlobení je jejich práce a prací rodičů je zase správně je korigovat a neztratit u toho nervy. „Není to jednoduché. Zlobení našich dětí samozřejmě někdy vede k tomu, že o sobě pochybujeme. A někdy se rodiče dokonce protrápí k otázce, jestli mít dítě bylo dobré rozhodnutí,“ říká terapeut a speciální pedagog Miloslav Čedík, se kterým jsem v Houpačkách debatovala právě o zvládání dětského zlobení a rozjívenosti.

Jestli už dítě zlobí, nebo jen poznává svět, závisí na úhlu pohledu okolí. Z pohledu dítěte jde podle terapeuta Čedíka vždycky o to, že je na světě a ten chce poznat a zažít. „To nejlepší, co můžeme pro dítě udělat, jsme my sami. My jim dáváme návod, jak zvládat emoce, jak se vyrovnat se zklamáním nebo jestli je, nebo není výhodné lhát,“ vysvětluje Čedík. Zlobením, tedy nepatřičnými projevy, nám děti mohou vzkazovat i něco důležitějšího. „I když před dětmi špatné zprávy nebo třeba vztahový nesoulad mezi rodiči tajíme, stejně je prožívají. A můžou na tu nejistotu reagovat jako na ohrožení,“ dodává terapeut.  

Upozorňuje také na to, že mezi rodiči a dětmi je zásadní budovat důvěru. „Vzájemná důvěra vám pomůže zvládnout všechny potíže, které vás na společné cestě životem bezesporu čekají,“ říká. U toho je podle něj dobré působit na děti přirozenou autoritou. „Tu nemá každý, musíte o ni pečovat. Například dát najevo, že to, co říkáte, myslíte vážně. Nikdy třeba nevyhrožujte něčím, co nemáte v úmyslu splnit.“

Kdy už zlobení naznačuje, že se s dítětem něco děje? A domůže se rodič respektu spíš z pozice kamaráda, nebo autority? I o tom jsme debatovali s terapeutem a speciálním pedagogem Miloslavem Čedíkem. Poslechněte si celý záznam nových Houpaček.

 

Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.