Zjišťujeme, že i v bylinách jsou látky, které mohou mít nepříjemný vliv, přiznává farmaceut Havlíček
Tajemství i potenciál léků a bylin
Mnohé léky, které dnes používáme, vzešly z bylin a rostlin. Lékárník Stanislav Havlíček říká, že se setkává s odmítáním standardních léčiv, někteří pacienti nechtějí „jíst tu chemii“. „Účinné látky obsažené v bylinách jsou do určité míry zdraví prospěšné, ale některé obsahují stopové množství látek, které neprospívají. A jak se zlepšují analytické metody, tak dokážeme v některých bylinách najít i látky, o kterých jsme dřív ani nevěděli, že tam jsou,“ upozorňuje.
Donedávna se například při nadýmání dával malým dětem fenyklový čaj. „Ukazuje se ale, že fenykl obsahuje i malé množství ne úplně příjemných látek, které mohou mít karcinogenní působnost. V malých dávkách neškodí, ale ve velkém měřítku a při dlouhodobém užívání by mohly mít nepříjemný vliv,“ vysvětluje Havlíček.
Čtěte také
Obecně ovšem užívání bylin podle něj znamená spíše celkové rozhodnutí starat se o své tělo.
„Uvařit čaj zabere nějakou dobu. Vypít ho zabere nějakou dobu. A tento rituál sám o sobě má určitý kontemplační potenciál. Přemýšlíte o této bylině, proč ji pijete. Pacient se vlastně léčí už jenom samotnou rituální přípravou čaje,“ přibližuje farmaceut.
Případ diclofenac
O tom, že se léky z lidského těla dostávají zase zpět do přírody, vědci už dlouho vědí. Jednou z těchto látek je preparát diclofenac, který se prodává mimo jiné pod názvem Voltaren.
„Diclofenac je látka ze stejné skupiny, do které patří ibuprofen. Snižují zánět a tlumí bolest. V organismu člověka se ale téměř nerozloží,“ uvádí farmakolog.
Čtěte také
Tento preparát byl v šedesátých letech minulého století syntetizován a byl v té době převratným objevem. „Má velmi razantní účinkem při snižování zánětu i bolesti. Ale po padesáti letech užívání se ukázalo, že jako chemická látka nemá v přírodě žádný přirozený degradační proces.“
„Takže nejen, že se v lidském organismu nemetabolizuje, ale i v dalším osudu této látky v přírodě neznáme do dnešního dne způsob, jak se odbourává,“ poukazuje Havlíček.
My neznáme dopady, jaké tato látka na globální ekosystém má.
Stanislav Havlíček
A protože se diclofenacu celosvětové používá více než 2500 tun ročně a na čističkách se zachytne jen málo, tak asi necelých 2000 tun látky odtékají ročně nakonec do moře. „A my neznáme dopady, jaké tato látka na globální ekosystém má.“
Čtěte také
Vědci ale mají lokální obraz toho, jak se diclofenac v životním prostředí chová. „Začal se používat i ve veterinárním lékařství, což mělo obrovský dopad na populace supů v Indii, protože se preparát začal používat lokálně pro léčbu hovězího dobytka,“ popisuje Havlíček a pokračuje:
„Protože je v Indii kráva posvátná, tak přirozenou zdravotní policií i hrobařem byli supi. Jenže hovězí mršiny obsahovaly pro tyto ptáky relativně velké dávky diclofenacu, tak se jim tato látka, kterou neuměli odbourat, ukládala do kloubů a zejména ovlivnila jejich schopnost létat.“
Čtěte také
Tak populace tří rodů supů, indického, bengálského a tenkozobého, poklesly více než o devadesát procent. „Až v posledních letech proběhla nějaká obnova tím, že se diclofenac zakázal používat. Takže v roce 1994 ho ve veterinární medicíně povolili, v roce 2005 ho zakázali a částečně se úbytek ptáků podařilo zastavit.“
Omezení užívání těchto látek je otázkou pro autority, které mají na starost řešení problémů v životním prostředí. „Problém se samozřejmě netýká se jen diclofenacu. Před patnácti roky jsem počítal, kolik ibuprofenu projde čističkou, a ukázalo se, že to jsou obrovská čísla,“ upozorňuje Havlíček.
S nárůstem užívání hormonální antikoncepce se zvyšuje koncentrace estrogenů ve vodě.
Stanislav Havlíček
„Potíž je to zejména u vysoce účinných látek, zejména hormonů. Vidíme, že s nárůstem užívání hormonální antikoncepce se zvyšuje koncentrace estrogenů ve vodě a nejen u výpustí z čističek vidíme ovlivnění populací vodních živočichů, kdy chybí samčí formy ryb a obojživelníci trpí hermafroditismem. To může být celosvětové do budoucna problém,“ varuje Stanislav Havlíček.
Můžeme se předávkovat bylinkami? Je možné kombinovat byliny s klasickými léky? Jak se liší potravní doplněk od léčivých přípravků? Jaká je historie využívání opia nebo chininu v lékařství? Poslechněte si celé Leonardo Plus, připravila ho Andrea Skalická.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
