Životopisec o Merkelové: Víc než jiní si uvědomuje, že politické systémy nemusí vydržet navěky

20. září 2021

Německo čekají v neděli volby, po nichž z úřadu definitivně odejde spolková kancléřka Angela Merkelová. Odejít se rozhodla sama po šestnácti letech ve funkci. „Celou tu dobu se zasazovala hlavně o stabilitu, ale jsou tu i věci, o které se nikdo nestaral,“ hodnotí uplynulou éru historik, novinář a nově také životopisec německé političky Ralph Bollmann. „Ukázalo se to teď s pandemií koronaviru a také po nedávných povodních,“ dodává.

Čtěte také

Podle Bollmanna jsme v posledních bezmála dvou letech mohli vidět, že s veřejnou správou, digitalizací nebo školstvím na tom Německá spolková republika není tak, jak by měla. Příčinou je přitom politický styl Merkelové a velké krize, které ji připravily o potřebnou energii, myslí si.

Devizou politické matadorky je v tomto ohledu trpělivost, s níž dokáže problémy řešit. „Asi to může souviset i s tím, že vyrůstala v NDR a na vlastní kůži zažila pád nějakého režimu. Mnohem víc si uvědomuje, že politické systémy nemusí vydržet na věky a k systémovým problémům dokáže přistupovat pružněji, než různí západní politici.“

Čtěte také

Historik připomíná, že už v dětství, které Merkelová prožila za železnou oponou v rodině protestantského kněze, se naučila dávat si pozor na to, co a kde říká. „To se jí později v politice západního střihu hodně vyplatilo.“

Původ Angely Merkelové také stojí za jejím vstřícným postojem k postkomunistickým státům, domnívá se Bollmann: „Možná se dodnes řídí názorem, že okolní země, jako je Polsko, České nebo Maďarsko, toho pro pád železné opony udělaly mnohem víc než východní Němci, kteří se do určité míry jen svezly na té vlně.“

Ralph Bollmann, životopisec Angely Merkelové

Vysvětluje si fakt, že ani osobní neshody s polským prezidentem Jarosław Kaczyńskim nebo maďarským premiérem Viktorem Orbánem nepohnuly jejím přesvědčením, že Varšava, Praha i Budapešť jsou bez debat součástí Evropy.

Nehodlá odejít jako polomrtvý vrak

Při pohledu nazpět se svým pojetím vlády Merkelová nejvíc blíží Helmutu Schmidtovi, který vedl Západní Německo v letech 1974 až 1982. „Jde o pojetí, kdy kancléř je něčím na způsob pragmatického krizového manažera, který hledá rovnováhu mezi jednotlivými tábory a příliš do toho nevnáší své osobní názory a přesvědčení,“ vysvětluje Bollmann.

Čtěte také

O tom, že končící kancléřka už nenastoupí do žádné další politické funkce je host Interview Plus Václava Jabůrka hluboce přesvědčen. „Jednou pronesla známou větu, že z politiky nehodlá odejít jako nějaký polomrtvý vrak.“

Co se ale podle Bollmanna nedá úplně vyloučit, je, že se bude dál angažovat v některých tématech, která jí dlouhodobě leží na srdci – jako je budoucnost otevřené společnosti nebo ochrana klimatu. „Dokážu si představit, že převezme nějaké čestné předsednictví nebo že se třeba v ozbrojených konfliktech nakrátko vloží do role jakéhosi prostředníka,“ uvažuje.

Dokážu si představit, že Merkelová převezme čestné předsednictví nebo že se v ozbrojených konfliktech nakrátko vloží do role prostředníka.
Ralph Bollmann

Pokud výsledky německých voleb umožní rychlé předání moci, historický obraz Angely Merkelové to jen umocní, tvrdí novinář. „Nějaké průtahy by ho ale mohly naopak poškodit. Třeba nutnost svolat předčasné volby by byla úplná katastrofa,“ uzavírá s tím, že vzhledem k očekávaným nejistým časům se na éru kancléřky možná bude pohlížet jako na poslední fázi stability.

Poslechněte si celý audiozáznam rozhovoru Václava Jabůrka s Ralphem Bollmannem.

autoři: Václav Jabůrek , marz
Spustit audio

Související