Zestátnění části ČEZu? Stát by měl mít v rukou strategický podnik, míní analytik. Vedlo by to ke konci pražské burzy, varuje ekonom

Podle Dohnala rozhodně není kvůli energetické soběstačnosti potřeba restrukturalizovat, respektive rozdělit společnost ČEZ.

Čtěte také

Julie Hrstková: Vládní sliby nejsou jen chyby, ale naprostý průšvih

„Co znamená pojem energetická soběstačnost je s velkým otazníkem. Elektřina má zvláštní vlastnost, že se jí musí vždy vyrobit přesně tolik, kolik se spotřebuje. A tohoto docílit je nemožné a bylo by to mimořádně nákladné. Znamenalo by to výrazné zvýšení cen. Mířit na nějakou soběstačnost je zbytečné, nebezpečné, falešné a často zneužitelné,“ naznačuje ekonom.

Připomíná, že v Maďarsku je energetická skupina MVM zestátněna už 13 let a nezdá se podle něj, že by to vedlo k větší soběstačnosti nebo stabilitě sítí.

„Hlavně to, co maďarský premiér Viktor Orbán deklaroval a deklaruje se i zde, že by se stavěl nový jaderný blok, se mu tam nedaří. S Putinem se vyfotili v lednu 2013 a doteď nemá hotové ani zemní práce. Stát není ten, kdo rychle staví, spíše naopak,“ konstatuje Dohnal.

Gavor opakuje, že restrukturalizaci ČEZu považuje za účelnou. Vysvětluje, že existuje řada dlouhodobých projektů, které jsou podstatné pro energetickou bezpečnost státu a pro směřování státní energetické koncepce, ale nejsou dostatečně finančně atraktivní pro menšinové akcionáře. Klasickým případem je podle něj výstavba nových jaderných bloků.

Čtěte také

Kandidáti na šéfa Svazu průmyslu a dopravy: Chce to nové jaderné bloky, zavést euro a zastavit „papučovou“ emisní normu

„To je obrovsky nákladná záležitost. Koneckonců ani státům se to příliš nedaří realizovat. Ve světě převažuje při výstavbě jaderných kapacit plné státní vlastnictví, které zjednodušuje výstavbu a zlevňuje financování,“ popisuje.

Připomíná, že Česko také ještě čeká útlum těžby a spotřeby uhlí a uvažuje se i o rozvoji těžby lithia, do které je také angažován ČEZ.

„To jsou oblasti, do kterých se menšinovým akcionářům, a to plně oprávněně, nechce. Soukromý akcionář pochopitelně musí reagovat především na profitabilitu podnikání. A proto je plná státní kontrola přinejmenším nad jadernou a uhelnou částí velice významná,“ vysvětluje ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií a člen vládního výboru pro udržitelnou energetiku.

Staré a nové jádro

Dohnal upozorňuje, že v souvislosti s jádrem se v Česku často míchají dvě velmi odlišné věci. Staré jaderné bloky a výstavba nových.

Čtěte také

Fousek: Pro moderní energetiku chybí zákony, dělá to z nás v Evropě skanzen

„Politici to často dělají a říkají jádro, ale míchají při tom dohromady staré a nové. Staré jaderné bloky jsou čtyři v Dukovanech a dva v Temelíně. Osobně bych chtěl, aby ty v Temelíně, které před 20 lety stály údajně 98 miliard korun, fungovaly co nejdéle. Aby se, pokud to bezpečnost dovolí, jejich životnost prodlužovala tak, jak se ve Finsku plánuje i na 70 let. A je úplně jedno, jestli to má stát nebo soukromý vlastník. Je to zlaté vejce, o které se musí dobře starat,“ nastiňuje.

Úplně jiné téma je pak podle něj výstavba nových jaderných bloků. Připomíná, že od spuštění Temelína ve světě proběhly dvě velké jaderné havárie a mínění se otočilo nejenom v Česku, ale hlavně v Německu, Rakousku či Švýcarsku. Výstavby reaktorů také zdražily.

„Souhlasím s tím, že žádný soukromý vlastník to nebude chtít dělat a ani na druhé straně dodavatel tam nebude chtít mít soukromého podnikatele. Řešením proto ale není zestátnit celý ČEZ, ale aby si stát převzal, a to tu bylo už v nějaké debatě před devíti nebo sedmi lety, pouze firmu Dukovany II, za což zaplatí několik miliard korun a může tam stavět s pomocí ČEZu,“ nastiňuje.

Podle Gavora by stát měl mít v rukou strategický státní podnik. Není prý příznivcem zestátnění celého ČEZu, protože by to bylo příliš rozpočtově nákladné. Jako optimální se mu jeví varianta, že by pod stát padala výroba a minoritní akcionáři by měli distribuci a obchod.

Čtěte také

Loňský zisk ČEZu by měl stát použít na vykoupení menšinových akcionářů, myslí si poslanec Kolovratník

„A ještě do toho patří rozvoj obnovitelných zdrojů, což je divize ČEZu, která momentálně zdaleka negeneruje nějakou podstatnou část zisku. Ale je to aktivita velice zajímavá pro menšinové akcionáře, která nepotřebuje nějakou významnou státní podporu, která se skvěle prodává na burze a do které rádi menšinoví akcionáři vstupují,“ podotýká energetický analytik Jiří Gavor.

Podle Dohnala by zestátnění velké části ČEZu vedlo nejen k neefektivnímu hospodaření, ale mimo jiné také ke konci pražské burzy.

„Tržní kapitalizace poklesne na méně než polovinu a pražská burza se zařadí v žebříčku někam úplně špatně. A jestli chceme nějakou penzijní reformu, nebudeme to mít s kým dělat,“ konstatuje ekonom společnosti Capitalinked.

Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Karolína Koubová.