Ženy v Bibli: Eva

Člověk tedy pojmenoval všechna zvířata a nebeské ptactvo i všechnu polní zvěř. Ale pro člověka se nenašla pomoc jemu rovná. I uvedl Hospodin Bůh na člověka mrákotu, až usnul. Vzal jedno z jeho žeber a uzavřel to místo masem. A Hospodin Bůh utvořil z žebra, které vzal z člověka, ženu a přivedl ji k němu. Člověk zvolal: „Toto je kost z mých kostí a tělo z mého těla! Ať muženou se nazývá, vždyť z muže vzata jest.“ Proto opustí muž svého otce i matku a přilne ke své ženě a stanou se jedním tělem (Gn 2, 20 – 24).

Záhy se to ale zvrtlo, a to když do hry vstoupil had. Pramáti lidstva Eva se nechala podvést hadem, který jí nakukal, že když okusí ovoce ze stromu uprostřed rajské zahrady, bude vševědoucí.

Albrecht Dürer: Adam a Eva (1504). Germanisches Nationalmuseum, Norimberk, Německo|foto: Germanisches Nationalmuseum, Nürnberg

„Právě motiv pokušení je v Evině příběhu ten základní,“ vysvětluje farářka Ester Čašková. Kvůli pokušení je biblický příběh o Evě stále aktuální. „Pokušení totiž podléháme všichni. Není to jenom Eva. A také to není tak, že by pokušení podléhaly spíše ženy než muži,“ dodává Čašková, která je farářkou ve sboru Českobratrské církve evangelické na pražských Vinohradech.

Biblický vypravěč si neodpustí ironickou poznámku – jediné, na co Adam s Evou přišli, když snědli, co neměli, bylo to, že jsou nazí. Přitom na začátku byl dobrý Boží záměr – zajistit, aby Adam nebyl sám.

„Pochybování o tom, že to s námi Pán Bůh myslí dobře, je podstata hříchu,“ upozorňuje Ester Čašková. Příběh o Adamovi a Evě a hadu a stromu poznání končí vyhnáním z ráje. „Když nechtěli poslouchat, tak je Bůh nechal, ať si to dělají po svém. Ale on to není úplný konec,“ doplňuje Čašková a pokračuje: „Víte, že Adam a Eva mají svátek na Štědrý den? V den, kdy se narodil Ježíš? To je na připomínku toho, že skrze něj nás Bůh do své blízkosti – tedy do ráje – zve.“