Zemřel pedagog a spoluzakladatel Svazu Cikánů-Romů Ignác Zima

15. duben 2017

Ve středu 6. dubna zemřel Ignác Zima, pedagog, spoluzakladatel Svazu Cikánů-Romů a spolupracovník Muzea romské kultury v Brně. Tento pozoruhodný muž pečoval o uchování a rozvoj romštiny, sbíral romské pohádky, dělil se se svými vzpomínkami a vynikal také v rukodělné tvorbě – především v košíkářství. Jeho hlas uslyšíme z nahrávky z roku 2015.

„Dokážu na Facebooku komunikovat s Romy z celého světa. Anglicky a německy sice neumím, ale romsky se s nimi domluvím“ – to o sobě jednou prozradil Ignác Zima. Romštině a Romům zasvětil celý svůj život. Narodil se v roce 1938 v romské osadě v rodině kováře.

„Já jsem romštinu ovládal, ale ve svém mladickém věku jsem byl znalý regionální romštiny, kterou jsem znal z oblasti svého bydliště, konkrétně z Kopčan na Slovensku v okrese Senica (dnes okres Skalica, pozn. autorky). V té osadě se mluvilo převážně romsky, takže to pro mě nebylo nic neznámého.“

Cena Muzea romské kultury pro Ignáce Zimu představuje laureáta jako košíkáře

Moravsko-slovenskému pomezí zůstal Ignác Zima věrný i po návratu z vojny. V roce 1959 nastoupil v Hodoníně jako železničář u Československých drah. V roce 1971 se přestěhoval do Brna, kde pracoval v Ústředním výboru Svazu Cikánů-Romů až do jeho zrušení v roce 1973. Osobně se znal s historikem Bartolomějem Danielem a s romistkou Milenou Hübschmannovou.

„Později, když za mnou několikrát přišla Milena Hübschmannová a předložila mi svojí propracovanou gramatiku romštiny, tak jsem objevoval spoustu dalších slov, která se u nás v Kopčanech neužívala. Ale samozřejmě jsem byl i kritikem některých slov, protože byla směšně převzatá z češtiny a slovenštiny, takže jsem odhalil, že to není to správné originální.“

Ignác Zima byl také pedagog. V době, kdy neexistovala učebnice romštiny, si pro výuku vytvořil vlastní Pracovní sešit, ve kterém kromě gramatiky a slovíček vysvětluje i společenské zvyky Romů.

Názvy částí těla v romštině na obrázku, který vytvořil Ignác Zima

„Romštinou se zabývám dobře takových 30 let. 10 let jsem učil na střední policejní škole, dělal jsem tam třídního, a pak mě na dalších 8 let vzali na Masarykovu univerzitu, kde jsem učil. Takže bych mohl říct, že o romštině vím hodně.“

O romštině a její slovní zásobě Ignác Zima hodně uvažoval a rád o ní diskutoval s Romy a znalci.

„Když dnes sleduji taková ta vydání různých slovníků romštiny, tak směju, protože tam vidím ještě některé neznalosti. Třeba nedávno jsem vyhledával, jak se romsky řeknou schody. A jeden z Romů mi říká: To jsou garadiča. A před nedávnem jsem přišel na to, že na východním Slovensku v šarišských pojmech také na schody používají slovo garadiča. Dnes je otázka, jestli je to romsky, nebo slovensky, protože mnoho slov, které v romštině existují třeba ve Francii, ve Španělsku, mohou mít různou podobnost, a teď je sporná otázka, jestli mají původ romský, nebo španělský, nebo francouzský... Třeba Angličani, když Romové řeknou dad jako otec, tak oni říkají: No, to je otec – anglicky dad. Toho je spousta, ale my jsme si to přisvojili. To už není současná doba, to už je takhle hrozně dávno. A bohužel už nikdo dnes neodhalí, co všechno je originální, co není původní atd.“

Ignác Zima přebírá Cenu Muzea romské kultury

Za svou neúnavnou práci získal v roce 2015 Ignác Zima cenu Muzea romské kultury.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.