Zatčení, které vyvolalo protesty: novináře Lidových novin zadržela v říjnu 1989 StB
Českoslovenští spisovatelé se v říjnu 1989 postavili za dva stíhané novináře – Rudolfa Zemana a Jiřího Rumla. Zásah namířený proti Lidovým novinám měl velkou odezvu. Protestoval proti němu i Mezinárodní tiskový institut.
Rudolfa Zemana zatkla policie v bytě Jiřího Rumla. Informace o jejich stíhání se objevila i ve vysílání Československého rozhlasu: „Vyšetřovatel Sboru národní bezpečnosti zahájil v souvislosti s tvorbou a rozšiřováním nelegální tiskoviny Lidových novin trestní stíhání ve věci pobuřování.“
U obou novinářů provedla Státní bezpečnost domovní prohlídku a zabavila rukopisy určené k rozmnožení. Přesto se dalším spolupracovníkům podařilo říjnové vydání se zpožděním vyrobit a distribuovat.
Redaktorem byl tehdy i Jan Dobrovský. „Měli jsme strach, jestli to dáme znovu dohromady,“ vzpomíná dnes. „To všechno byly jen strojopisy a kopií moc nebylo. Nevěděli jsme, co mají Ruda s Jirkou připraveno,“ popisuje.
Byla to statečná holka, vzpomíná bývalý redaktor
„Naštěstí se většina textů dala do tvaru, ve kterém byly připraveny. To, co nám chybělo, jsme nechali dopsat a noviny jsme vydali,“ popisuje Jan Dobrovský.
Výroba a distribuce Lidových novin byla utajovaná a lidé, kteří se na jejich vzniku podíleli, často hodně riskovali.
„Jedna naše statečná kamarádka pracovala v animačním studiu Československé televize a byla šéfkou oddělení. Tam měli xerox, který uměl zmenšovat a zvětšovat, proto jsme u ní připravovali definitivní podobu o formátu A4. Ta holka byla neuvěřitelně statečná,“ zamýšlí se Jan Dobrovský.
Lidové noviny marně usilovaly o registraci, aby mohly vycházet legálně. Redaktoři Rudolf Zeman a Jiří Ruml vyšli z vyšetřovací vazby až 25. listopadu 1989.
