Západ na jednání OPEC prokázal, že je schopen se zeměmi vyvážejícími ropu jednat a leccos s nimi dohodnout, říká velvyslanec energetické bezpečnosti Bartuška

Embargo a strop na ruskou ropu mají být další částí snah, jak omezit příjmy Ruska, kterými by financovalo válku na Ukrajině. Jde o součást šestého balíčku protiruských sankcí, který byl schválen už začátkem června.

Vývoz surovin jako ropa je totiž hlavním zdrojem ruských příjmů. Evropská unie už v minulosti rozhodla o embargu na dovoz ruského uhlí nebo zlata, ropa je dalším logickým krokem, kterým chce Evropská unie nepřímo zamezit dalším vojenským aktivitám Ruska na Ukrajině.

Konec ruského dovozu

„Balíček byl schválen po dlouhých diskuzích mezi členskými státy, ale hlavně s obchodníky s ropou, jako je Shell nebo BP a další, kteří řekli, že jsou v zásadě schopni skoro kompletně nahradit ruskou ropu jinými typy ropy. Bylo na to potřeba zhruba šest měsíců, aby se na změnu logistiky připravil celý svět, a proto embargo začíná dnes, 5. prosince,“ vysvětluje Bartuška.

Čtěte také

Radko Kubičko: Vláda musí zajistit nikoli levné, ale dostupné energie. Jinak riskuje ještě horší krize

Podle něj bude pro Evropu větším problémem 5. únor příštího roku, kdy kompletně končí dovoz produktů z Ruska, tedy hlavně dieselu a benzínu. Unie nezávislých petrolejářů dokonce varuje, že mohu nastat problémy i v Česku.

„Upřímně nikdo neví, co se odehraje do února příštího roku, protože v tomto případě nebude klíčová pozice Ruska, ale OPEC, tedy kartelu zemí, které vyvážejí ropu. Včera se OPEC včetně svých spojenců, tedy tzv. OPEC plus, sešel mimořádně ve Vídni a nakonec nerozhodli o ničem, což je, myslím, zajímavé sdělení pro celý svět,“ říká Bartuška. Země se konkrétně dohodly na tom, že ponechají své těžební limity na stejné úrovni jako dosud.

Kompromis na 60 dolarech za barel

Druhým opatřením, na kterém se minulý týden dohodly státy uskupení G7, je cenový strop na ropu. Vzhledem k evropskému embargu  se však strop týká pouze převozu ruské ropy do třetích států. Firmy z unijních zemí tudíž nesmí převážet nebo pojišťovat dodávky ruské ropy, které by překročily stanovenou cenovou hranici. Ta je stanovená na 60 dolarů za barel, každé dva měsíce se však má přezkoumávat její relevantnost.

Ekonomická síla Západu a G7 je taková, že exportéři ropy, především země Perského zálivu, budou radši na straně Západu než Ruska.
Václav Bartuška

Kritikem současného stropu bylo především Polsko, které navrhovalo výrazně nižší limit, tedy 30 dolarů za barel. S takovou hranicí souhlasila i Ukrajina, ostatní státy však měly obavu, že by při tak nízkém stropu mohlo Rusko svůj export úplně utlumit, a na trhu by tak byl nedostatek ropy.

Čtěte také

Rusko prokázalo značnou organizační neschopnost. Ze svých chyb se ale dokáže časem poučit, varuje analytik Ludvík

Podle Bartušky v příštích týdnech uvidíme, jaký reálný vliv má Západ v dnešním světě. „Prvním zajímavým testem bylo zmíněné včerejší jednání OPEC, čili zemí, které vyvážejí ropu a jsou propojeny se Saúdskou Arábií. Je evidentní, že proběhla masivní diplomacie, především ze strany Spojených států, Japonska a dalších ekonomik, včetně těch evropských.“

„Myslím, že nejenom Rusové předpokládali, že se stane něco zásadního, ale nestalo se vůbec nic. Západ včera prokázal, že je schopen s těmi zeměmi jednat a leccos s nimi dohodnout. Uvidíme, co se stane v dalších měsících. Věřím ale tomu, že ekonomická síla Západu a G7 je taková, že exportéři ropy, především země Perského zálivu, budou radši na straně Západu než Ruska,“ dodává Bartuška.

Poslechněte si celé Téma dne. Moderuje Lukáš Matoška.