Zakladatelka české romistiky Milena Hübschmannová spolupracovala i s Československým rozhlasem, od její smrti uplynulo 17 let

Milena Hübschmannová vystudovala hindštinu, urdštinu a bengálštinu na Univerzitě Karlově v Praze a právě to patřilo k motivům, které ji přivedly blíž k Romům, jejichž jazyk je příbuzný. S Romy si hodně povídala, pobývala v romských osadách a řadu Romů motivovala k literární tvorbě v romštině. Pro její vášeň k Romům však ne každý měl pochopení, jak vzpomíná antropoložka Markéta Hajská.

„Když jsem byla malá, pobývala jsem často u mojí babičky a ta mi často vyprávěla o své kamarádce Mileně, kterou měla moc ráda. Ta její kamarádka v těch příbězích vystupovala jako hrozně fajn paní, chytrá. Ale moje babičky byla typický produkt české společnosti, která prožila válku s anticiganismem atd. a neměla Romy v lásce. Takže o této kamarádce vždy vyprávěla v tomto duchu: ‘No, ona Milena byla strašně fajn ale do té doby, než začala jezdit na Slovensko k těm Cikánům, pak se úplně zbláznila...’ Já jsem to poslouchala, ale nikdy jsem za tím nic dalšího nehledala.“

Příběh do sebe zapadl, až když Markéta Hajská během doktorandského studia na antropologii psala práci zaměřenou na Romy.

„Nastal okamžik, kdy jako studentka doktorandského studia jsem šla dělat zkoušku z dějin Romů k Mileně Hübschmannové, což bylo poprvé, kdy jsme se setkaly tváří v tvář. Představila jsem se jí jako Hajská a Milena Hübschmannová se mě zeptala: ‘Náhodou neměla jste babičku Mirku­?’ Já jsem řekla, že ano a Hübschmannové vstoupily slzy do očí: ‘To byla Vaše babička?’ A mně se v tu chvíli všechno spojilo, protože babička byla asistentka režie v Českém rozhlase, pracovala s panem režisérem Josefem Melčem, říkala mu Pepík Melč, se kterým měla velmi vřelý vztah. On v té době žil s Milenou Hübschmannovou a babička byla i s ním i s Milenou Hübschmannovou ve velmi úzkém kontaktu a kamarádili se. Babička byla v té době i v kontaktu s malou dcerkou Mileny Hübschmannové, vzpomínala třeba, že jí zašívala punčošky a tak. Mně to všechno došlo, že to je ta její kamarádka Milena, až ve chvíli, kdy jsme se tváří v tvář setkaly.“

A jak Markéta Hajská přiznává, postava Mileny Hübschmannové jí imponovala od dětství.

„V těch příbězích to byla velmi inteligentní, originální osoba. Imponovaly mi i ty její cesty na Slovensko, i když babičce jsem to otevřeně nikdy neřekla. A tímto způsobem jsem zjistila, že Milena Hübschmannová byl někdo, kdo mě provázel od dětství, aniž jsem to věděla. Také jsme měli doma její knížky romských pohádek napsaných ve francouzštině. Až v dospělosti jsem zjistila, že jsem si malovala dětské kresby na druhou stranu nějakých textů v romštině, což byly rozhlasové hry nebo vysílání, které Milena Hübschmannová tehdy dělala pro Český rozhlas.“

S Československým a později Českým rozhlasem spolupracovala Milena Hübschmannová dlouhodobě a jeho prostřednictvím seznamovala veřejnost s Romy, jejich tradiční kulturou i rodícím se romským autorským uměním. Na webu Romove.cz najdete další podrobnosti o tom, co z jejích děl ukrývá archiv Českého rozhlasu.