Zájem o značky na přání postupně klesá
Od ledna roku 2016 se na autech a motorkách objevují registrační značky na přání. Zájemci si mohli zaregistrovat značky jako třeba BELMONDO, FANTOMAS, nebo různé číselné řady. Značka může být totiž tvořena čísly, nebo kombinací čísel a velkých písmen. Nesmí ale obsahovat písmena G, CH, O, Q a W, kvůli zaměnitelnosti a povolené nejsou ani vulgarismy, nebo slova podněcující k rasismu.
Značek na přání už bylo podle Ministerstva dopravy registrováno přes 8 tisíc. Zájem o ně ale zvolna klesá, říká mluvčí rezortu Zdeněk Neusar: „Největší zájem o značky na přání byl rozhodně na začátku. V lednu 2016 to bylo 2500 žádostí. Za celý rok 2017 bylo vydáno 3500 značek na přání. Jinak pro srovnání, loni to bylo asi 4800, takže ten počet byl letos o trochu nižší.“
O značky na přání mají zájem i firmy a organizace. Třeba Cheb nechal takto označit všechna auta městského úřadu, dodává jeho mluvčí Simona Liptáková: „Ne všechny automobily jsou označeny logy nebo obrázkem města a pro úředníky je tam i číslo, které odpovídá odborům a používání těchto služebních vozidel.“
Zájemci o značku na přání zaplatí za obě tabulky na osobní auto 10 tisíc korun. Je ale zapsána na konkrétního majitele a ten ji proto nemůže prodat, jak tomu je třeba ve Velké Británii. Tam se některé značky prodávají dokonce za několik milionů korun.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
