Začíná astronomické jaro. Který den je ten první jarní?

Začíná astronomické jaro. Dnes ve 22:24 se střed slunečního kotouče ocitne přesně nad zemským rovníkem a nastane jarní rovnodennost. Noc a den budou přibližně stejně dlouhé, až do červnového slunovratu se den bude prodlužovat.

Astronomické jaro začíná v okamžiku, kdy se střed slunečního kotouče ocitne přesně nad rovníkem. K tomu každý rok dojde o necelých šest hodin později, v přestupném roce o více než 18 hodin dříve.

První jarní den označujeme jako jarní rovnodennost, protože noc a den jsou přibližně stejně dlouhé. Od tohoto dne se noc zkracuje a den prodlužuje, což trvá až do letního slunovratu, kdy je den dvakrát delší než noc.

20. nebo 21. března?

Pro rok 2023 stanovili astronomové počátek jara čas 22:24. 20. březnem bude jaro začínat až do roku 2047. V roce 2048 se už ale posune na 19. březen. 

Mohou za to přestupní roky. Kalendářní rok trvá 365 nebo 366 dní, ale Země oběhne kolem Slunce za 365 dní, pět hodin a 49 minut. Proto se okamžik jarní rovnodennosti opožďuje každý následující rok o přebývajících pět hodin a 49 minut.

Na vině je také 400letý cyklus v našem kalendáři. Do nového cyklu jsme vstoupili v roce 2000 a na jeho začátku jsou rozdíly nejpatrnější. Se začátkem astronomického jara „podle učebnic“, tedy 21. března, se naši potomci setkají až v roce 2102.

Jaro podle meteorologů

Na rozdíl od astronomického jara má takzvané meteorologické jaro pevně stanovený začátek i konec. Každoročně začíná 1. března a končí posledním květnovým dnem. Vědci rozlišují také vegetační jaro, které připadá na dobu, kdy průměrné denní teploty vystoupí nad pět stupňů, a končí s nástupem průměrných denních teplot nad 15 stupňů Celsia.

autoři: Radiožurnál , agn | zdroj: ČTK
Spustit audio