Zachránit se i rozmnožit. Na taktiku mrtvého brouka lákají pavouci samičky, vačice schválně páchnou
Ze všech způsobů, které si zvířata vyvinula, aby se vyhnula predátorům, je předstírání smrti jedním z nejkreativnějších. Současně je to ale i taktika nejriskantnější, píše na svém webu magazín National Geographic. Odborně se tomu říká thanatoza nebo také tonická imobilita a objevuje se napříč živočišnou říší.
Asi nejznámějším zvířetem, které v krizové situaci předstírá, že je mrtvé, je vačice virginská. Otevře tlamu, vyplázne jazyk, vyprázdní žaludek a vylučuje zapáchající tekutiny, aby přesvědčila dravce, že už rozhodně není poživatelná.
Čtěte také
Úhyn předstírají morčata, králíci, ale i někteří hadi, třeba užovka indigová. Mezi ptačími podvodníky najdeme křepelky japonské, domácí kuřata a divoké kachny. Dokonce i pár druhů žraloků umí předstírat smrt. Když otočíte žraloka citronového břichem vzhůru, na chvíli úplně ochabne, bude předstírat záškuby a ztěžka se nadechovat.
Hraní mrtvého brouka, jak napovídá známé rčení, je častým jevem u bezobratlých. Když se blíží predátor, některé druhy například roztáhnou končetiny na všechny strany – třeba žábám se v tu chvíli jeví jako nespolknutelné sousto.
Přelstít predátora
„Vědci o tomto zajímavém chování zatím nevědí dost,“ říká Rosalind Humphreysová, doktorandka na britské St. Andrewské univerzitě. Není snadné narazit na takový případ pozorováním divoké přírody a je eticky problematické vytvořit laboratorně experimenty, při kterých dravci útočí na kořist.
Předstírat smrt se může jevit jako zvláštní strategie obrany. „Spíš by se dalo čekat, že se zvíře v ohrožení života bude pokoušet utéct,“ přemítá Humphreysová. Podle ní se ale ukázalo, že thanatoza v mnoha případech snižuje pravděpodobnost dalšího útoku. Predátora se podaří přelstít nebo prostě frustrovat neočekávaným chováním kořisti.
Nalákat samičku, nebo odradit samečka?
Většina živočichů hraje mrtvého brouka, aby unikla smrti. Některé druhy ale našly alternativní využití této techniky. Třeba pavouci z čeledi lovčíkovitých, jejichž samice se často živí samci. Aby se mohl sameček spářit, připraví hromádku potravy, ke které se připoutá a předstírá, že je mrtvý. Když se samička přiblíží a začne se krmit nachystanou potravou, samec ožije a pokusí se s ní spářit.
Čtěte také
Někdy má takhle strategie úspěch, dosvědčuje Trine Bildeová, profesorka biologie na Aarhuské univerzitě v Dánsku. „Zdá se, že tito pavouci předstírají smrt spíš proto, aby se spářili, než aby unikli predátorům. Možná to dělají z obou důvodů,“ dodává bioložka.
Oproti tomu samičky šídel využívají předstírání k tomu, aby se páření vyhnuly. Když je pronásledují agresivní samci, kteří by je mohli zranit, jejich protějšky prostě za letu z ničeho nic padnou k zemi.
Pestrobarevné středoamerické rybky cichlidy zase dělají, že jsou mrtvé na dně jezera, aby nalákaly kořist. Když k nim připlave jiná ryba, která by si chtěla dát sousto, cichlida se probudí a bleskově udeří. A podobně to dělají i jiné druhy ryb, uzavírá magazín National Geographic.
Na Balkáně i v Evropské unii vyvolal rozruch údajný návrh slovinské vlády na rozdělení Bosny a Hercegoviny. Změní verdikt poroty v případu smrti George Floyda soudní a policejní praxi ve Spojených státech? Proč se po více než deseti letech od začátku Arabského jara nezdařila transformace tamní společnosti? Lunární modul pro NASA sestrojí společnost SpaceX.
O tom všem uslyšíte v audiozáznamu Světa ve 20 minutách. Připravila ho Tea Veseláková.
Související
-
Vlci raději loví divokou zvěř, než drancují chovy. Dokládá to studie z Mongolska
Výzkum jídelníčku vlků v severním Mongolsku ukázal, že když můžou, uloví si raději volně žijící zvířata, než by ohrožovali stáda ovcí či skotu.
-
Rozmanitější společenstva včel a čmeláků lépe odolávají virům. U nás potřebují i pestřejší krajinu
Včela nebo čmelák se můžou nakazit viry. Čím druhově rozmanitější společenstva tvoří, tím jsou proti virózám odolnější. Ukázala to vědecká studie ze 14 amerických farem.
-
Pes v pravěku zdomácněl nejspíš díky ženám. Na Sibiři s lidmi žije nejméně 23 000 let
Nová srovnávací studie třídí výsledky výzkumů, které se týkají soužití člověka a psů. O domestikací psů u přírodních národů mnohdy rozhodlo to, jak zvíře přijaly ženy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka