Z učitelky kriminalistkou: Když se vracím domů, přemýšlím nad tím, jestli jsme udělali vše, svěřuje se Miková

Čtěte takéVýjimečné ženy Česka. Jaký je jejich pracovní den? Poslechněte si reportáže Zdeňky Trachtové

Původně Renata Miková pracovala jako učitelka ve škole, ale přestalo ji to bavit. Její manžel byl kriminalista, a když vyprávěl o práci, zaujala jí to. Proto se rozhodla nastoupit k policii. Už je to 28 let a teď se specializuje kromě vražd i na vyšetřování trestných činů páchaných na dětech, obvykle jde o znásilnění.

V kanceláři má Renata několik hraček, to kvůli výslechům dětí, zejména z doby, kdy neměli speciální výslechovou místnost – aby ta kancelář nepůsobila tak stroze. „V současné době na každém územním odboru máme speciální výslechovou místnost, což jsou takové krásné dětské pokojíčky, kde si myslím že i těm dětem se s námi mnohem lépe povídá.“

Mám vždycky dobrý pocit z toho, když se třeba jedná o trestný čin vraždy, tak že můžu pak pozůstalým ukázat na člověka, lidi, kteří jim způsobili tu bolest a zabili jim někoho blízkého.
kriminalistka Renata Miková

„Člověk se musí i umět odreagovat od té práce a od starostí a strastí, které na sebe bere vlastně z těch rodin,“ vysvětluje Renata a dodává, že ona sama si odpočine nejlíp sportem a prací na zahradě.

S předsudky ze strany mužských kolegů se prý Renata Miková setkávala spíše v počátcích, když s vyšetřováním vražd začínala: „Možná v té době, když jsem přijela, tak se dívali s podivem, že na to jde žena. Ale myslím si, že po těch letech v současné době vycházím se všemi naprosto v pohodě.“

Stává se jí, že se po práci nedokáže v myšlenkách od práce odprostit? „To se mi stává po každém případu, který mám… Vždycky když se vracím domů, protože někdy se vrátím třeba brzo ráno a jdu znovu do práce, tak vždycky nad tím přemýšlím. Nemůžu usnout a přemýšlím, jestli jsme udělali všechno, co jsme měli, jestli jsme na nic nezapomněli.“

Poslechněte si celý rozhovor s Renatou Mikovou: