Z pražského bytu utekli do barokního zámku
Utíkají z měst na samotu. Jejich cílem však není rodinné bydlení v malém domku. Novodobí zámečtí páni, kterých v Česku stále přibývá, hledají rozpadlé ruiny hradů a zámků. Za desítky miliónů korun pak podnikatelé a nadšenci opravují barokní a renesanční sídla a místo v šestipokojovém domě bydlí ve třiceti komnatách.
Zámeček Struhaře na Lounsku, původně barokní sídlo s kapličkou, má klenbové stropy, je bez oken a obvodové zdi jsou holé. Na budovách už září nové střechy. Usedlost s velkým nádvořím obklopují kopce a les.
„Objekt původně patřil rodu Lažanských, kteří mají zámek v Chýši. Tento zámeček sloužil pro návštěvy jako letní sídlo připadající k zámku v Chýši, a proto měl podobu spíše hospodářské usedlosti než klasického zámečku,“ popisuje Eva Čechurová.
Společně s manželem opravují usedlost do původního stavu. Mladí podnikatelé provozují v Praze restaurace a rozpadlé sídlo koupili za tři milióny korun.
Na historickém zámku nebudou chybět ani moderní prvky
„Nechtěli jsme novostavbu, ale chtěli jsme pryč z Prahy. Dlouho jsme vybírali, objížděli jsme, protože podobných domů je republika plná. Většinou jsou zdevastované jako tento, navíc na ošklivém místě,“ vysvětluje Petr Čechura.
„Většinou byly využívány jako zemědělské stavby, takže tam často bývají pozůstatky JZD. V případech, kdy byla historická zámecká budova středem obce, se často stává, že se postupem času pozemky rozkradly,“ dodává.
Největší atrakcí zámečku bude jezírko. Hlavní budova se promění na malý penzión, v dalších pak vyroste restaurace s terasou. Původní stodola poslouží jako wellness centrum. Novodobí zámečtí páni chtějí skloubit původní stavební prvky s moderní architekturou.
„Nechtěli jsme si hrát na to, že bychom tady znovu vybudovali původní zámek v původní podobě, když nevíme, jaká byla. Například máme v plánu tu postavit skleněné balkónky. Podle nás by nemusely působit rušivě. Naopak by vypadalo hůř, kdybychom si hráli na napodobeniny historického stavu,“ myslí si Čechura.
Lidí, kteří na vlastní náklady opravují památky, jsou desítky
Původní krásné klenby zničilo bývalé JZD v šedesátých letech. Zámek Čechurovi opravují na vlastní náklady. Zadlužili se na celý život, rekonstrukce přijde na desítky miliónů korun.
„Když jsme začali stavět, mysleli jsme si, že třeba do deseti let bychom to mohli spustit. Jsme tady už tři roky a utíká to strašně rychle, takže nevíme,“ říká Eva Čechurová.
Podobných nadšenců není moc – odhadem desítky. „Nebo to koupí podnikatel, relativně bohatá firma, ta potom investuje a opravuje. Takové příklady také existují. Ale zámků, které mají majitele, který je konstruktivní a opravuje je a udržuje, je spíše menšina,“ popisuje památkářka Eva Volfová.
Památkáři neznají konkrétní čísla o počtu soukromníků, kteří opravují památky. Jižní Čechy evidují zhruba dvanáct takových nadšenců, Pardubicko tři až pět, Karlovarský kraj pak 32.
Celková statistika však neexistuje.
Navíc plno opuštěných sídel už ani nepatří mezi kulturní památky, a tak zůstávají stranou zájmu. Aspoň dokud je neobjeví podobní nadšenci jako manželé Čechurovi.
