Z čeho se už Topolánek nevylže

22. březen 2010
Ozvěny dne

Mirek Topolánek se snažil čtenářům gay časopisu LUI vysvětlit, že charakter člověka nezávisí na víře či sexuální identitě. Postupoval při tom však tak sugestivně a názorně, až urazil premiéra a vyvolal předvolební skandál.

Není pochyb, že je to Topolánkova chyba, jakkoliv média částečně vytrhla jeho výroky z kontextu. Bývalý premiér se bohužel ani tentokrát nezbavil svého zlozvyku hovořit pro veřejné účely nepříliš strukturovaně, v jakémsi proudu volných asociací, kterým často nerozumí ani on sám, a když si v nich posléze udělá částečně jasno, musí se k nim v omluvných dopisech vracet.

Proud volných asociací se běžně využívá v terapeutických seancích. Odhaluje totiž zajímavé souvislosti v psychice pacienta, jež se snaží skrýt pod příkrovem slov, a může tedy otevřít cestu k budoucí léčbě. Pacient si přizná něco, co dříve odmítal, a jeho psychika se přiblíží k větší rovnováze.

Topolánkovy výroky jsou zajímavější z pohledu psychoterapie společnosti než z hlediska terapie soukromé. Předseda ODS má neuvěřitelnou schopnost shromažďovat ve svém nitru všechny možné předsudky společnosti, většinou ve formě zkratkovitých mediálních sloganů: církev provádí brainwashing, Češi jsou národem nenajedených omezenců a strašpytlů. Topolánek tato hesla nasává jako houba, a ty pak v nestřeženém okamžiku proudí ve vlnách euforie a vzteku ven, jak se jim zamane, v řádu smyslu i nesmyslu.

Patří sem i rozhovor pro časopis LUI. Dobrá myšlenka – u člověka záleží jen na charakteru, na mravním profilu, nikoli na jeho příslušnosti k jakékoliv skupině – se pak snadno utopí v moři různorodých předsudků, proti nimž Topolánek původně bojoval. Šéf ODS se v takových situacích podobá manželovi ze známého vtipu, který chtěl poprosit svou ženu o kávu a místo toho jí vynadal, že mu zkazila celý život...

Výroky předsedy ODS očekávaně spustily debatu o toleranci a politické korektnosti, o vztahu k sexuálním, etnickým a náboženským minoritám. Všechno to jsou vedlejší efekty Topolánkova vystoupení, které přece jen obsahuje jednu přímočaře srozumitelnou informaci. Předseda ODS považuje premiéra Fischera, kterého sám do funkce doporučil, za slabocha. A od tohoto tvrzení Topolánka neosvobodí žádná omluva, i kdyby do ní zahrnul všechny vykonstruované identity světa.

autor: Petr Fischer
Spustit audio

Více z pořadu