Od Svobodné Evropy a trojjazyčných koncertů po budování Solidarity. V exilu Kryl bojoval o živobytí

„Rozhodnutí nakonec bylo spontánní. On se ani s nikým nerozloučil a přichází do cizího prostředí, kde nemá své publikum a musí, určitě v tom prvním desetiletí velice, usilovně bojovat i za zajištění svých základních životních prostředků,“ popisuje živelný odchod Karla Kryla do ciziny jeden z autorů výstavy, historik Jiří Křesťan.

Čtěte také

Tvrdohlavý Kryl mísil schopnost se uplatnit s neposlušností. Na vojně byl vězněn a začal psát písně

„Neuměl německy. To je zajímavé, že on vlastně měl jedničku ruštiny,“ poukazuje Křesťan.

Toho doplňuje jeho kolega, historik z Národního archivu Jakub Šlouf. „Podle celního prohlášení můžeme sledovat, že s sebou veze dva kusy desek, určité malé množství marek a k tomu snubní prsten,“ dodává Šlouf. První manželství, to s Evou Sedlářovou, Karel Kryl uzavřel v roce 1973 a vydrželo dva roky.

Jazyky a Solidarita

Fatální byla pro Kryla zejména ztráta posluchačů. Československo přestalo být pro západní média atraktivní, čímž se rozplynuly i Krylovy naděje na úspěch u německého publika. Začal proto objíždět rozptýlené krajanské komunity po celé zeměkouli, od Spojených států po Austrálii. „Často dělal i velmi malá komorní vystoupení v různých restauracích a sokolovnách,“ říká Šlouf.

Kromě toho se Kryl pokoušel promlouvat tak i k exulantům jiných národů. „Své písně sám překládal nebo nechal překládat do němčiny a do polštiny. Časem si vytvořil takový repertoár, že na zlomu 70. a 80. let už je schopen organizovat koncerty, na kterých plynule střídá němčinu, češtinu a polštinu,“ popisuje historik Národního archivu.

Čtěte také

Polsko slaví 40. výročí vzniku nezávislého odborového hnutí Solidarita

Zvlášť u polského publika si Karel Kryl získal značné sympatie. Nejen, že se tam podobně jako v Československu v době normalizace jeho nahrávky ilegálně šířily, ale v roce 1982 se sám svými aktivitami zapojil do podpory polského nezávislého odborového hnutí Solidarita.

DJ Padesátek

Bezprostředně po emigraci do Mnichova začal Karel Kryl spolupracovat s rádiem Svobodná Evropa. „My máme první smlouvu Karla Kryla ve Svobodné Evropě z roku 1969, kde byl placen – podle těchto smluv vidíte, že od díla, nebyla to stálá smlouva. V průběhu let potom psal různé žádosti, aby získal stálé zaměstnání. To stále zaměstnání v rádiu Svobodná Evropa získal až v roce 1983,“ přibližuje Jakub Šlouf.

Zařadil se do hudební redakce, kde působila i slavná DJka Rozina Jadrná, jejíž pořad postupně přebíral. Moderoval padesátiminutové hudební relace, tzv. padesátky, jejichž znělkou se stala slavná melodie Krylovy písně Rakovina.

Své pořady Karel Kryl využíval zejména jako vzácnou možnost komunikovat s domácím publikem za železnou oponou. Třeba i vzkaz patnáctileté fanynky zpěvákovi uslyšíte ve třetím díle seriálu.