Vysnili jsme si klasickou rodinu. Žít se ale dá i jinak, říká režisérka Počtová o dokumentu Nerodič
Kdo je správný rodič? A kde končí hranice rodiny? To jsou otázky, na které ve svém nejnovějším filmu Nerodič hledá odpovědi dokumentaristka Jana Počtová. „Vysnili jsme si ideální rodinu, ta ale v poslední době prošla obrovskými změnami. Ve filmu jsem chtěla ukázat, že existují i jiné formy soužití,” popisuje v rozhovoru s Lucií Výbornou.
Šest různých životů
„Film je mozaikou šesti příběhů, šesti různých forem rodin,” shrnuje Jana Počtová. „Lidé, které jsme sledovali, vlastně nejsou zvláštní, jsou klasickými vzorky dnešní společnosti.”
Čtěte také
Žena, která si děti adoptovala, pár, který děti nechce, otec, který pečuje o děti ve střídavé péči, nebo „sešívaná” rodina a lesbický pár. To jsou hrdinové a hrdinky dokumentu Nerodič.
„Sen o klasické rodině, který máme, nebyl nikdy naplněn tak silně, jak si představujeme. Všichni si dnes myslí, že se rodina mění, ve skutečnosti si ale jen díky rozvolnění sociálních a ekonomických vazeb můžeme dovolit, co dřív ne,” shrnuje.
Jsme skutečně šťastni?
Klasickou nukleární rodinu sice podle ní do centra pozornosti vyneslo křesťanství a také institut ekonomického vlastnictví, a nejen proto podle ní jde z citového i sociálního hlediska o nejlepší variantu soužití.
„Nějak se ale stalo, že tento ideál nejsme schopni naplňovat, formy soužití se rozrůzňují a já si nemyslím, že je to špatně,” uvažuje režisérka.
Námět na dokument Nerodič k ní přišel díky vlastní zkušenosti i zkušenosti jejích přátel. „Měla jsem pocit, že kolem mě nikdo nežije šťastný život,” vzpomíná. „Chtěla jsem proto zmapovat postoj k rodině a rodičovství v jedenadvacátém století.”
Související
-
Dětské domovy jako dědictví 50. let. „Pěstouni u nás nemají...
Česko drží jedno smutné „prvenství”. Je poslední zemí EU, která do dětských domovů posílá i děti mladší tří let, a zůstává tak daleko za zeměmi jako Lotyšsko nebo R...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.