Víceletá gymnázia neplní svou funkci, nejlepší škola má být ta nejbližší, zdůrazňuje Habart

Za velkou nespravedlnost českého vzdělávání označuje to, že školní výsledky dětí extrémní závisí na rodinném zázemí. Školy obecně kladou velký důraz na domácí přípravu, což dále prohlubuje nerovnosti, tvrdí Habart.

„Diferenciace se projevuje už od mateřských škol, jednoznačně pak po nástupu do prvních tříd. Máme školy různě profilované – ty takzvaně běžné i segregované pro děti, které se považují za neúspěšné. Víceletá gymnázia k tomu přispívají, navíc neplní tu funkci, že by byly pro nadané děti,“ zdůrazňuje.

Čtěte také

Přijímací zkoušky jsou samoúčelné, děti se kvůli nim učí nesmysly, upozorňuje výzkumnice Straková

Mezi jednotlivými školami totiž existují velké rozdíly a některé školy dosahují lepších výsledků než víceletá gymnázia. „Ta těží z toho, že jsou v jedné třídě koncentrovány děti z ambiciózních rodin. Kdyby byly na základních školách, dosáhnou v podstatě stejných výsledků,“ poukazuje expert.

Za ideální považuje skandinávský model, kdy je škola schopná vzdělávat heterogenní kolektiv dětí, mezi nimiž jsou velké rozdíly, a pozvednout je k podobným studijním výsledkům. Tento přístup by navíc byl do budoucna přínosný i z hlediska sociální koheze.

„V Česku věříme, že když děti správně rozdělíme, ideálně v první třídě, tak to prospěje všem. Pomalejší nebudou brzdit rychlejší, svůj k svému. Je to zažitá představa, k níž se přidává nízký akademický optimismus pedagogů. Je změřeno, že ti čeští tolik nevěří v potenciál dětí ze znevýhodněného prostředí ani ve své schopnosti vytáhnout je nahoru,“ upozorňuje.

Nejbližší = nejlepší

Ministerstvo školství se podle Habarta sice snaží posílit čtyřletá gymnázia a lycea, narazilo ale u krajů. „Prosadit systémovou změnu v české vzdělávací soustavě je obtížné, protože naprostá většina pravomocí je na úrovni škol, obcí a krajů,“ uvádí.

Čtěte také

Víceletá gymnázia vedou k nerovnosti, varuje expert. „Rozvíjí potenciál žáků,“ brání se ředitelka

Navrhuje proto využít klesající demografické křivky a přeměnit víceletá gymnázia na čtyřletá, čímž se oddálí selekce, k níž u nás dochází ve velmi nízkém věku ve srovnání se zeměmi OECD, a rozšíří se úzké hrdlo, které nyní je při přechodu na střední školu.

Habart také upozorňuje na problém, kdy v řadě měst zřizovatelé nehledě na politickou příslušnost cíleně vytvářejí spektrum škol od těch pro žáky nechtěné až po výběrové.

„Problém je, že pak i ty běžné školy jsou svým způsobem zbytkové, protože někde vzniklo něco lepšího. Proč se nezaměřit na to, že chceme podobnou kvalitu na všech školách? Aby nezáleželo na tom, kam dítě chodí, ale aby nejlepší škola byla ta nejbližší,“ dodává.

Poslechněte si celý politický podcast Chyba systému. Najdete ho na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v sobotu 17. května po 11. hodině a v neděli 18. května po 15:30.