Veronika Lefrancois: Po epidemii se Itálii vrací problém ilegální migrace

Po odeznění jednoho problému ale nastupují těžkosti nové nebo staronové. Mezi nimi je i palčivý problém ilegální migrace, se kterým se Itálie potýká už jistou dobu.

Čtěte také

Veronika Lefrancois: Tryskáč pro rumunské sezónní pracovnice v italském zemědělství

S ukončením karanténních opatření ve většině evropských zemí a s návratem teplých dnů ze severní Afriky vyplouvá čím dál více lodí naplněných uprchlíky. Tento týden došlo u tuniských břehů k tragickému incidentu, kdy se utopilo přes padesát běženců především ze subsaharské Afriky. Jejich loď měla namířeno do Itálie. Velká část obětí byly ženy a děti.

Během koronakrize se problém migrantů dostal mimo pozornost médií. Přesto se ale v období od ledna do dubna, ve srovnání s loňským rokem, počet ilegálních lodí z Tuniska zvýšil o 156 procent a z Libye dokonce o 290 procent.

Benevolentnější politika

Čtěte také

Ondřej Houska: Salvini se v Itálii vlastní vinou odstavil od moci. Jeho chvíle ale ještě může přijít

Léto loňského roku bylo v Itálii poznamenáno neoblomnou antiimigrační politikou tehdejšího ministra vnitra Mattea Salviniho. Vůdce ultrapravicové Ligy nechal uzavřít všechny italské přístavy neziskovým organizacím, které zachraňují uprchlíky ztroskotané ve Středozemním moři.

Od září v Itálii vládne koalice demokratické strany a hnutí Pěti hvězd, která je v otázkách migrace méně radikální.

Nicméně hned začátkem dubna zdravotní krize přinutila vládu uzavřít všechny přístavy s vysvětlením, že italské území nemůže být momentálně považováno za bezpečné útočiště pro uprchlíky. Vzhledem k tomu, že i Malta zavedla stejná opatření, velká většina humanitárních organizací byla v době karantény nucena přerušit své pátrací a záchranné operace.

Tento týden, po dlouhé tříměsíční pauze, vyrazily humanitární lodě znovu na moře směrem k Libyi, kde se údajně 20 tisíc běženců chystá vyplout k italským břehům.

Nová pravidla přerozdělování

Tváří v tvář novému masovému přílivu uprchlíků se Itálie obrátila na Evropskou unii s žádostí o podporu. Dopis, který sepsala italská ministryně vnitra Luciana Lamorgese, podepsali také zástupci Řecka, Španělska, Malty a Kypru.

Navrhují v něm nové přístupy ke společné migrační a azylové politice, která by měla být založena na spravedlivějším rozdělení běženců mezi členské státy. Doposud jednotlivé země přijímaly migranty dobrovolně a málokterá byla ochotna převzít na sebe větší část odpovědnosti. Přitom Itálie sama přijala za poslední roky několik set tisíc žadatelů o azyl. Podle pěti přímořských států by redistribuce uprchlíků měla v rámci Unie být automatická a povinná.

Zatímco Itálie čeká na reakci ze strany Evropské unie, další a další zoufalci se pouštějí na cestu plnou nebezpečí, aby unikli válce nebo hladomoru. „Mare nostrum“, tedy „naše moře“, jak Středozemnímu moři říkali staří Římané, se pro ně mění v „mare monstrum“, připravené pohltit ty, kteří touží najít na opačném břehu lepší budoucnost.

Autorka je publicistka