Velké malé zprávy 4. prosince 2003

Evropská vesmírná sonda Mars Express, která se blíží ke svému cíli - "rudé planetě" - musí kvůli závadě šetřit proudem. Nemůže proto během letu vykonávat tolik vědeckých a pozorovacích úkolů, kolik by teoreticky mohla. Kvůli poruše dodávají její sluneční kolektory jen 70 procent plánované elektřiny. Jak ale odborníci ujišťují, mise jako celek tím ohrožena není.

Na vině je podle nich asi jen jeden drobný kabel, který nebyl při montáži dostatečně přiletován a při startu se utrhl. Sondě Mars Express navíc daly v uplynulých týdnech zabrat výjimečně silné sluneční bouře. Oslepily například obě kamery, které kvůli orientaci během letu sledují konkrétní hvězdy. Proto byl na určitou dobu odpojen palubní počítač, aby "nezpanikařil" a nenasměroval sondu jinam, protože na nápravu by už nezbýval čas.

Za necelé dva týdny vyšle sonda výsadkový modul Beagle - 2, která má 25. prosince přistát na Marsu. Během ledna ho budou následovat i dvě robotická vozítka vyslaná sondami NASA. Na cestě k "rudé planetě" je i sonda japonská, ale její osud je zatím nejasný.

Agresivita nebo přátelské chování jsou zřejmě víc dědičné než naučené. Vyplývá to z amerického průzkumu provedeného na opicích rodu makak rhesus. Opičky byly krátce po narození odňaty pokrevní matce a předány do péče náhradnímu rodiči. Vědci z Chicagské univerzity pak po několik let srovnávali chování těchto adoptovaných jedinců s projevy pokrevní a náhradní matky.

Sledovaly se zejména faktory jako agresivita, přátelské chování a sociální kontakt. Vědci předpokládali, že chování malých opiček bude ovliněno především příkladem pěstounů. Místo toho se opičky chovaly spíše jako jejich pokrevní matky - a to i po několika letech v pěstounské rodině. Výzkumníky toto zjištění šokovalo: potvrdilo podle nich, že zděděné předpoklady chování mají větší význam než výchova a příklad pěstouna.

Nový způsob testování nedopalků cigaret má podle odborníků nabídnout lepší přehled o tom, jakými škodlivinami si kuřáci znečišťují organismus. Jak píše server vědeckého magazínu Nature, tabákové firmy zjišťují obsah nebezpečných chemikálií ve svých výrobcích následovně: cigareta se zapálí a sací přístroj z ní každou minutu jednou potáhne. Pak se vyhodnotí obsah nikotinu a dehtu ve filtru cigarety.

Američtí odborníci ale tento způsob testování zpochybňují: skuteční kuřáci podle nich inhalují mnohem více kouře a navíc z cigaret potahují častěji než jednou za minutu. V testu, který navrhují oni, se měří obsah přírodní složky tabáku nazvané solanesol. Ten se v cigaretovém filtru ukládá ve stejném množství, jako je množství nikotinu a dehtu, které se dostaly do kuřákóvých úst.

Solanesol navíc v nedopalcích vydrží celé týdny, takže není problém je skladovat a sledovat například i to, jak se během dne mění kuřákovo chování - tedy, jestli třeba ráno nepotahuje z cigarety silněji než odpoledne.