Velké malé zprávy 29. listopadu 2002
Porce oříšků nebo arašídového másla několikrát týdně zřejmě výrazně snižuje riziko vzniku diabetu 2. typu, alespoň u žen. Stavitelé byzantského chrámu Aja Sofia v Istanbulu objevili v 6. století našeho letopočtu cement schopný odolat zemětřesení. Vrt do ledu na Yukonu ukazuje, že v posledních 150 letech se v západní Kanadě projevuje změna klimatu.
Porce oříšků nebo arašídového másla několikrát týdně podle všeho výrazně snižuje riziko vzniku diabetu 2. typu, alespoň u žen. To je podle agentury Reuters závěr nové 16 let trvající studie odborníků z Harvardovy univerzity, do níž bylo zahrnuto téměř 84 tisíc zdravotních sester z USA. Ořechy jsou bohaté na nenasycené mastné kyseliny a další živiny, které mohou vylepšovat stabilitu glukózy a inzulínu. A to pomáhá odvracet cukrovku 2. typu, která vzniká především v dospělosti. Trpí jí na 135 miliónů lidí ve světě.
Vědci zjistili, že konzumace asi 30 g ořechů pětkrát či vícekrát týdně snížilo riziko vzniku této choroby o 27 procent v porovnání s těmi účastníky studie, kteří jedli ořechy jen zřídka nebo vůbec. Pokud zkoumané ženy jedly stejnou porci oříšků jednou až 4 krát týdně, bylo u nich riziko o 16 procent nižší. Také zhruba 140 g arašídového másla týdně snížilo pravděpodobnost vzniku cukrovky o 21 procent.
Zpráva v časopise Journal of the American Medical Association se však nezmiňuje, zda by pro muže mělo pojídání oříšků stejně příznivý vliv na zdraví jako pro ženy.
Stavitelé, kteří v 6. století našeho letopočtu budovali byzantský chrám Aja Sofia v Istanbulu, objevili cement s takovými vlastnostmi, že dokázal vzdorovat zemětřesení. A tento objev učinili o 1300 let dříve, než se to podařilo dalším. Podle týdeníku New Scientist to zjistil vědecký tým z Národní technické univerzity v Athénách.
Byzantský chrám Aja Sofia byl roku 1453 přeměněn na mešitu - a stojí stále: podle vědců právě proto, že jeho tvůrci vynalezli dotyčný cement. Mnoho okolních staveb už dávno podlehlo zubu času i otřesům půdy, Aja Sofia ale vydržela zemětřesení až o síle 7 a půl stupně Richterovy škály. Odborníci z athénské univerzity zjistili, že cement obsahuje základní hmotu s křemičitanem vápenatým, a směs se podobá dnešnímu portlandskému cementu. Ovšem architekti slavného chrámu s ní přišli už v roce 532!
Jak řekl jeden z členů odborného týmu, byzantští stavitelé do své stavební směsi úmyslně přidávali sopečný popel nebo křemičitan v jiné podobě a vytvářeli materiál schopný absorbovat otřesy půdy. Podle jeho slov přesně věděli, co dělají, měli značné znalosti. Vědci nyní doufají, že se jim podaří vyrobit maltu s původním složením a celou stavbu s ní věrně rekonstruovat.
Vrt do ledu na hoře Logan na Yukonu ukazuje, že v posledních 150 letech se v západní Kanadě projevuje změna klimatu. Vzorky ledu odebírané z různých vrstev 100 metrů hlubokého vrtu také svědčí o tom, že tuto oblast čekají mírnější zimy a neobvyklejší projevy počasí. Mezinárodní vědecký tým, který prováděl příslušné chemické rozbory, zjistil, že průměrné každoroční sněhové srážky byly po více než 100 let konstantní, ale v roce 1850 se začaly zvyšovat.
To odborníci považují za známku oteplování atmosféry nad Západní Kanadou. Možná to zní paradoxně - ale podle vědců teplejší vzduch obsahuje více vlhkosti a ta se v zimě mění ve sněhové srážky. Vědci svou zprávu uveřejnili v týdeníku Nature. Uvádějí, že jejich studie je důkazem vyšší teploty zemského povrchu a oteplování atmosféry. To ukazuje na změnu klimatu související se zvyšováním koncentrací skleníkových plynů.
Tato zjištění jsou podle agentury Reuters v souladu s dřívějšími výzkumy, které také ukázaly, že hladiny oxidu uhličitého, skleníkového plynu spojovaného se změnou klimatu, začaly v západní Kanadě růst kolem roku 1850, což souvisí částečně s průmyslovou revolucí.