Velké malé zprávy 28. dubna 2002

Mořské organismy, které se uchytí na odpadcích z umělých hmot a dalších materiálů, se dostávají do Antarktidy a na tropické ostrovy a ohrožují tamní přirozené druhy. Uvedli to podle agentury Reuters oceánologové s tím, že celé armády měkkýšů, mořských červů a korálů se takto dostávají do nových oblastí, kde dramaticky mění křehké ekosystémy. Nejohroženější jsou přitom Antarktida, Seychely, Madagaskar a oblasti s živočišnými druhy, které se vyskytují pouze na malém území.

Mořské organismy přitom raději plují na vyhozených umělohmotných nádobách či obalech, zapalovačích a krabicích od mléka, než na přírodních materiálech, jako jsou kusy dřeva či kokosové ořechy. Jak uvedl v týdeníku Nature odborník na mořskou biologii David Barns, odpady vytvořené lidskou rukou jsou proto v moři nebezpečnější, než jsme si mysleli: zmiňované organismy se na nich dostanou prakticky kamkoli na světě.

Přitom poblíž pólů člověk zpětinásobil množství předmětů plovoucích na hladině oceánů. Cizí mořské druhy by tak mohly nezvratně změnit především ekosystémy v Antarktidě, zejména pokud globální oteplování oslabí přirozenou bariéru chladu, která zatím brání invazi živočichů odjinud.

Maďarsko je jednou z prvních zemí na světě, kde je možné z mobilního telefonu odesílat multimediální esemesky. Jak píše český server Mobil.cz, jde o lepší a větší zprávy, které mohou obsahovat třeba obrázky a melodie. Ve spoustě zemí na světě se tato služba teprve zkouší - možná i proto, že odesílat a přijímat takové zprávy lze zatím na jediném komerčně dostupném telefonu.

Maďarský operátor Westel to vyřešil tím, že takzvané MMS lze odesílat z jeho internetových stránek a také vyvíjí nástroj, pomocí kterého by bylo možné zprávy MMS zobrazit i na běžných telefonech. MMS by se měly brzy dostat i k nám, proto jsou zajímavé ceny, jaké maďarský operátor zavedl: malá zpráva stojí v přepočtu 10 korun a ta největší 40.

Singapurští vědci se snaží bojovat proti nemoci dengue i netradičními metodami. Toto horečnaté virové onemocnění, které se vyskytuje v tropických a subtropických oblastech, totiž přenášejí komáři. Odborníci proto zvažují využití nové zbraně: vypěstování jednoho druhu komárů Aedes s cílem zredukovat počty druhého druhu. Jak informoval list The Straits Times, speciálně napěstován bude ten typ komára, který způsobuje horečku dengue méně často.

Vědci doufají, že bude fungovat jako jejich spojenec, protože bude se svým nebezpečnějším příbuzným soupeřit o stejné teritorium, a mohl by tak pomoci omezit jeho výskyt. Jak zdůraznil doktor Ooi Eng Eong z Institutu pro zdravé životní prostředí, odborníci si musí být naprosto jisti, jaký druh komára pěstovat a proti jakému bojovat. Proto budou testovat několik set dětí a zjišťovat u nich protilátky proti různým kmenům viru nemoci dengue. Pokud je najdou, určí, který komár je nositelem viru, proti němuž se tyto protilátky vytvořily.

Podle odhadů Světové zdravotnické organizace každoročně ve světě onemocní horečkou dengue 60-100 miliónů lidí.