Velké malé zprávy 27. ledna 2004

Nejstarší známé stvoření, jaké kdy žilo na souši, odhalili britští vědci v centimetrové fosílii stonožky nalezené u skotského Stonehavenu. Nejstarší suchozemský živočich žil před 428 miliony lety. Fosílie je podle vědců ze Skotského národního muzea zhruba o 20 milionů let starší než předchozí nejstarší nález suchozemského živočicha.

Šlo o podivnou potvůrku připomínající pavouka a vykopanou rovněž v oblasti Aberdeenshire. Podle nálezce, jistého amatérského vědce, má Skotsko nejlepší prvohorní naleziště na světě. Už roky je známé nálezy členovců, například mořských štírů.

Homo sapiens neanderthalis, jak zní oficiální vědecký název živočišného druhu, jehož pozůstatky byly objeveny v údolí řeky Neander na území Německa, nebyl předchůdcem moderního člověka. K tomuto závěru dospěla studie amerických vědců z newyorské univerzity. Tým paleoantropologů přinesl přesvědčivé důkazy o tom, že člověk neandrtálský by měl být považován za specifický živočišný druh, který nemá s homo sapiens sapiens, tedy dnešním člověkem, žádnou přímou souvislost.

Počítačové analýzy lebek dnešního člověka, neandrtálce a různých druhů opic odhalily podstatné rozdíly, přičemž rozdíly mezi parametry lebek dnešních lidí a neandrtálců jsou mnohem větší než mezi neandrtálci a lidoopy. Tyto poznatky v nové studii interpretují američtí vědci tak, že neandrtálci představovali vyhynulý druh, který nemá návaznost v nynějším obyvatelstvu Evropy.

Část vědců dosud zastává názor, že neandrtálci, kteří vymřeli před asi 30.000 lety, mohli přinejmenším přispět k vývoji předků dnešních Evropanů tím, že se smísili s člověkem cromagnonským. To ale popírají i nejnovější rozbory DNA. Podle nich neandrtálec nijak nepřispěl ke genomu dnešního člověka.

Lidé s nízkým sebevědomím mají v pozdějším věku mnohem častěji výpadky paměti. Jejich mozky mají navíc tendenci se scvrkávat. Britští vědci zjistili, že mozky jedinců s nízkou sebedůvěrou jsou až o pětinu menší v porovnání s lidmi, kteří sami sebe hodnotí dobře. Málo sebevědomí lidé rovněž hůře uspěli v testech paměti a učení.

Odborníci ale soudí, že je možné přimět negativně smýšlející osoby, aby změnily přístup k životu a zastavily tak svůj mentální úpadek. Největší úspěch slaví jednoduché techniky. Soustředit na pozitivní momenty v životě a vychutnávat si příjemné chvíle. Už sama obava ze ztráty paměti totiž může vyvolávat úzkost, která vede k negativnímu myšlení. Naopak, radí vědci, budete-li myslet pozitivně, zvýší se vám sebedůvěra a předejdete potížím spojených se stárnutím.