Velké malé zprávy 27. dubna 2005

Gayové dokáží využívat ženskou i mužskou techniku čtení mapy. Naopak lesbičky se v prostoru orientují stejně jako ostatní ženy. To je závěr studie britského psychobiologa Quazi Rahmana, který uspořádal pokus s celkem osmdesáti dobrovolníky. Požádal je, aby se podívali na obrázkovou mapu a během minuty si zapamatovali čtyři odlišné trasy. Pak měli pomocí popisu cesty navést auto z jednoho místa na druhé tak, aby byly pokyny pokud možno co nejpřesnější.

Jak vědci očekávali, muži používali při navigaci mnohem více směrových příkazů a údajů o vzdálenostech. Ženy si zase vybavovaly více orientačních bodů. Gayové používali při navigaci jak ženskou strategii, tedy popisování cesty pomocí záchytných bodů, tak i typicky mužský odhad pro určování světových stran a vzdálenosí.

Vědci chtěli touto studií ověřit teorii, která předpokládala, že mají homosexuálové odlišné řízení mozkových pochodů i v jiných ohledech, než jen v preferenci pohlaví partnerů. To by znamenalo, že gayové dokáží uvažovat jako ženy. Ze studie sice určité odlišnosti vyplynuly, podle vědců ale nejsou tak výrazné, jak předpokládali. Výzkum také dokázal, že rozdíly v rozumových schopnostech lesbických a ostatních žen jsou zřejmě menší než odlišnosti v uvažování mužů a gayů. Čím to je se zatím neví.

Američtí soudci řeší, jestli mohou policisté kontrolovat řidiče pomocí družic. Píše o tom server www.akademon.cz. Satelitní navigační systém GPS sice pomáhá orientovat se při jízdě autem, nad jeho využíváním pro sledování vozidel se ale američtí právníci přou. Například federální soudce v New Yorku rozhodl, že policisté mají právo umístit sledovací zařízení na vozidlo bez vědomí jeho majitele. Odůvodnil to tím, že na veřejné komunikaci nemůže nikdo čekat žádné soukromí.

Ve státě Kalifornie naopak soud zakázal autopůjčovnám používat GPS pro sledování svých vozidel. Stalo se tak poté, co jedna ze společností požadovala od svého zákazníka pokutu 3000 dolarů, protože pomocí systému GPS zjistila, že s autem odjel za hranice státu, což bylo v rozporu s nájemní smlouvou. Město Washington zase zavedlo rutinní sledování všech školních autobusů pomocí GPS. Výhody této kontroly pohybu vozidel totiž podle zástupců města převážily nad ztrátou soukromí řidičů.

Vědci objevili v Africe fosílie dvou dosud neznámých druhů obojživelníků. Žili před více než 250ti miliony let a podobali se krokodýlovi. Píše o tom časopis Nature. Kostry zvířat objevili vědci v poušti v africkém Nigeru. Lebky těchto živočichů se liší od lebek všech zvířat, která se po naší planetě v období permu před 290ti až zhruba 250ti miliony let pohybovala. Patří do skupiny, o které vědci předpokládali, že vyhynula zhruba o 40 milionů let dříve. Jednen druh nově objevených obojživelníků dosahoval velikosti až dva a půl metru, kruhý jen dvou metrů. (Vědci je pojmenovali nigerpeton a saharastega.)

Odborníci se domnívají, že tito živočichové přežili uprostřed jediné pevninské masy Pangey, která tehdy na zeměkouli existovala. Zvířata byla pouštním klimatem v podstatě oddělena od toho, co se dělo na zbytku kontinentu. V oblasti musely být také zdroje vody, což chtějí vědci dokázat při dalším výzkumu.

Vědci se naučili ovládat pomocí laseru svaly mouchy octomilky. Tato metoda by v budoucnu mohla pomoci postiženým lidem. Informuje o tom server www.lidovky.cz. Neurologové zjistili, jak u hmyzu spustit reakci, která slouží k úniku před nepřítelem. Způsobí ji vápníkové ionty, které proniknou zvenčí do neuronů. Muška se pak výskokem "katapultuje" do vzduchu.

Vědci vstříkli do octomilek molekuly, ze kterých se působením laseru uvolnily vápníkové ionty a spustili stejnou reakci, jako kdyby utíkaly do bezpečí. Vědci tak mají nový způsob, jak muškám na dálku cíleně "brnkat" na vybrané nervy. Výsledky výzkumu chtějí využít pro další zkoumání nervového systému živočichů.

Neurologové odhadují, že by mohli chování zvířat plně ovládat zhruba za padesát let. Získané znalosti pak využijí pro pomoc ochrnutým lidem. Časem by mohly vzniknout dálkové ovladače, které by donutily k chůzi nohy pacienta, který nad nimi ztratil vládu po poranění míchy, nebo by dodaly jistotu roztřeseným rukám člověka trpícího Parkinsonovou chorobou.

Montáž první kosmické sondy, která má zamířit k Plutu, je hotová. Start plánuje americký Národní úřad pro letectví a vesmír na druhou polovinu ledna roku 2006. Sonda s názvem New Horisonts by se měla k Plutu dostat někdy kolem roku 2015. Jedním z jejích úkolů je poslat vědcům informace, ze kterých by bylo možné odvodit, jestli je to planeta nebo planetka. Sonda bude také zkoumat takzvaný Kuiplerův pás za Plutem, kde je zřejmě několik tisíc těles.

Vědci chtějí zjistit, jestli hudba ovlivňuje fungování mozku zvířat. Pokud to tak je, bylo by možné zkoumat vliv hudby na evoluci. Program Biomusic Národní akademie věd Spojených států vychází z předpokladu, že se hudba na světě objevila mnohem dříve než člověk.

Biologové například zjistili, že keporkakové při vydávání melodických zvuků používají stejné hudební postupy jako člověk. Jejich melodie jsou o něco delší než běžné písně a tvoří fráze, které se různě kombinují a opakují. Je to dáno asi tím, že mají keporkakové podobný práh vnímání jako lidé. Přestože jsou schopni vytvářet zvuky v rozsahu osmi oktáv, obvykle vydávají tóny, které od sebe nejsou vzdáleny.