Velké malé zprávy 23. prosince 2003

23. prosinec 2003
Velké malé zprávy

Před zrátou a krádeží by měla chránit kreditní karta ve formě implantovaného čipu. Středověká víra, že bohatství lidí řídí nebesa má racionální jádro, alespoň pokud jde o ceny obilí v Anglii 17. století. Levné čidlo by v galeriích mohlo sledovat, zda obrazy nejsou vystaveny přílišnému světlu.

Americká firma Applied Digital Solutions vyvinula kreditní kartu, kterou určitě neztratíte: je to vlastně čip identifikovatelný pomocí rádiových frekvencí, který se injekcí vpraví pod kůži ruky. Když potom jeho majitel mávne rukou před elektronickým čtecím zařízením, čip vyšle příslušné identifikační číslo.

Bezpečnostní odborníci ale varují před velkými nadějemi, že se tímto dá zamezit krádežím. Zloději si podle nich číslo karty mohou zjistit poměrně jednoduše tím, že si signál vysílaný čipem nahrají. Výrobce čipu ale trvá na tom, že naklonování signálu je nemožné, protože je zakódovaný a navíc by se v případě krádeže dal přeprogramovat.

Implantovaná kreditní karta se ale nelíbí ani ochráncům práva na soukromí. Čip podle nich znamená žně pro reklamní společnosti, protože ty by tak mohly s nebývalou přesností sledovat co, kde a jak často kupujeme.

Na středověké víře, že osudy a bohatství lidí řídí nebesa, asi přece jen něco bude. K tomuto závěru došli dva izraelští vědci, kteří našli statistickou souvislost mezi sluneční aktivitou a cenami obilí v Anglii 17tého století. O jejich studii píše server časopisu Nature. Zjistili, že v době, kdy byla nejmenší pravděpodobnost výskytu skvrn na Slunci, bývaly ceny obilí většinou vysoké.

Pro středověkého rolníka to mohlo znamenat rozdíl mezi životem a smrtí: neúroda a následné hladomory byly v 17. století časté. Studie izraelských odborníků tak potvrdila tvrzení dvou vědců z 19. století, kteří se ale ve své době setkali jen s výsměchem. Je jasné, že dnes by se pomocí skvrn na Slunci ekonomické cykly vysvětlovat nedaly, na tehdejší úrodu ale vliv měly.

Vnitřek Slunce obklopují magnetická pole, která vznikají konvekčním pohybem nabitých částic horkých plynů. Tato pole se pravidelně rozproudí a vystupují pak do vyšších vrstev Slunce. Sluneční skvrny jsou tmavější a chladnější oblasti, které se vytvářejí na místech, kde hranice magnetických polí prorazí tyto jasné vrstvy.

Velmi často je provází silné erupce, které ovlivňují sílu a směr slunečního větru - tedy proud nabitých částic tekoucích od Sluncem sluneční soustavou. Důsledkem toho všeho je, že v době velké sluneční aktivity je méně častěji zamračeno, což dává šanci na lepší úrodu.

Každý pracovník galerie výtvarného umění ví, že příliš mnoho světla obrazům škodí - když jsou mu vystaveny dlouho, začnou barvy blednout. Protože elektronická čidla jsou příliš drahá, dali se dohromady vědci z pěti evropských laboratoří a vymysleli levnou variantu.

Jak píše časopis New Scientist, jejich senzor je obalený patentovanou silikonovou mřížkou, která obsahuje speciální modrou barvu. Ta bledne předvídatelným tempem podle toho, kolik světla na ni dopadá. Tyto změny se pak dají jednoduše porovnat pomocí barevné mřížky.

autor: kap

Více z pořadu