Velké malé zprávy 23. června 2006

Japonci potřebují více sexu. Takový je poněkud kuriózní, ale naprosto vážně míněný recept japonských demografů na to, jak zastavit vymírání populace. S překvapením totiž zjistili, že za klesající demografickou křivkou není ani tak ekonomická situace rodin, ale dobrovolný nedostatek sexu. Jak uvádí agentura Reuters, zatímco celosvětový průměr je 103 pohlavních styků za rok, Japonci jich mají ani ne polovinu 45. Navíc z tisíce Japonců, kteří odpovídali v průzkumu japonské asociace pro plánované rodičovství, mívá téměř třetina z nich mezi pohlavními styky dobrovolně více než měsíční pauzu.

Za nedostatek sexu mezi japonskými páry může podle autora projektu Kunio Kitamury například workoholismus japonských mužů, kterým po návratu domů už nezbývá dost energie na sex. Výsledkem je to, že zatímco japonská ekonomika kvete, tamní populace vymírá. Na jednu ženu připadá v Zemi vycházejícího slunce jen 1,25 dítěte, přičemž pokud se má zastavit pokles demografické křivky, musí být průměr 2,1.

V Číně žije ve volné přírodě více pand, než se očekávalo. Potvrzují to poslední průzkumy, podle kterých se počet jedinců tohoto ohroženého druhu odhaduje na 1600. Uvádí to studie zveřejněná v časopise Current Biology. Peking se snaží za pomoci mezinárodních odborníků zachránit populaci pandy, také proto, že toto zvíře je jedním ze symbolů Číny.

Mikoláš: Experti z čínské akademie věd potvrdili, že v přírodní rezervaci Wang-lang se vyskytuje nejméně 66 pand. Jejich počet může dokonce být až 72, což je dvakrát více, než dosud zoologové odhadovali. Jak uvedl jeden z členů týmu expertů Wej-fu-min, současný stav může být výsledkem přirozeného růstu populace, migrace z jiných oblastí i ochranné státní politiky. Jak Wej dodal, konečně se začínají objevovat výsledky práce na ochranu ohroženého druhu.

Vyhráno ale prý zdaleka nemají. Expertní analýzy se opírají i o výzkum DNA pandy velké. Podle některých odborníků není důležitá jen znalost souzčasného množství jedinců, ale i způsob jejich života, pohybu, rozlohy území na které žijí, věkového rozčlenění i dalších aspektů. Nejen čínští specialisté doufají, že panda, která je symbolem světového fondu na ochranu přírody bude zachráněna i pro příští generace.

Má nezapamatovatelné latinské jméno a zatím žije jen v laboratořích, ale jednou možná bude tahle bakterie na každém kusu železa, které nás obklopuje. Řeč je o bakterii, která dokáže zastavit korozi. Objevili ji vědci z Hallamské Univerzity v britském Sheffieldu. Do vody ponořili kusy oceli a hliníku, z nichž některé předtím potřeli gelem s bakterií Pseudomonas fragi a Paenibacillus polymyxa. Když je po 30 dnech vytáhli, zjistili, že kusy kovu bez bakterie byly trojnásobně více zkorodované než kusy potřené bakterií.

Vědci doufají, že objevili účinnou látku proti rzi. Navíc látku daleko šetrnější k životnímu prostředí než současné antikorozní přípravky. Masové výrobě nového prostředku proti rezavění stojí v cestě jedna překážka. Jeho objevitelé zatím nerozluštili záhadu, jakým způsobem dokáže bakterie kov proti korozi ochránit. Domnívají se, že buď chrání kov tenkou vrstvou před vodou, anebo že přímo vylučuje chemikálie bránící rezivění.