Velké malé zprávy 22. září 2002

Pokud máte rádi víno, pak vězte, že opravdu záleží na tom, do čeho ho nalijete. Vědci v USA totiž zjistili, že tvar skleničky výrazně mění chemické látky ovlivňující chuť vína. Podle výsledků jejich studie tedy znalci, kterým záleží na tom, z čeho pijí, nejsou pouzí snobi. Kari Russelová z univerzity v Tennesee zkoumala Merlot nalitý do štíhlé, vysoké flétny, pak do sklenky na Martini a nakonec do široké skleničky na bordó. Zjistila, že po nalití se ve víně zvýšila koncentrace sloučeniny zvané kyselina galová.

To se přičítá faktu, že nalévání podnítí reakce vedoucí k tvorbě zmiňované kyseliny. O 10 až 20 minut později její koncentrace ve flétně a ve sklence na Martini zůstala vysoká, kdežto v široké skleničce na bordó klesla. Kari Russelová to podle týdeníku New Scientist přisuzuje tomu, že v široké skleničce přichází do styku se vzduchem větší plocha vína. Působením kyslíku se pak kyselina galová mění na estery. A ty ovlivňují chuť, protože srážejí bílkoviny ve slinách. Laici v pokusu však většinou rozdíl nepoznali.

<!-- <emphasis>Němečtí archeologové chtějí pro turisty oživit místo z doby bronzové, kde před 3 600 lety dávní kněží věštili správné dny pro setbu a sklizeň. Dotyčné místo na kopci uprostřed lesů je podle německých odborníků nejstarší dochovanou astronomickou observatoří. Její přesná poloha se zatím uchovává v tajnosti, aby zloději neukradli tamní artefakty. Sdělovací prostředky se ale na místo budou moci podívat už 25. září, uvedla agentura DPA. Observatoř objevili před 4 lety hledači pokladů. -->

Našli tam nejstarší astronomickou mapu světa, bronzový disk o průměru 32 cm. Následné vědecké vykopávky ukázaly rozsáhlejší observatoř: Je to vlastně kruhové místo o průměru 200 m se značkami označujícími polohu slunce, kolem něho je stěna a příkop. Stavba spolu s mapou ukazovaly našim předkům datum setí a sklizně úrody a změny polohy slunce od zimního až po letní slunovrat. Kopie observatoře má dnešním lidem ukázat, jak fungovala. Od 20. srpna už archeologové našli více než 100 artefaktů, včetně polokruhu se spirální výzdobou. Jeho stáří bylo určeno na 2700 let.

Tým vedený německými vědci získal přesvědčivý důkaz, že prudký nárůst alergií v průmyslových zemích souvisí spíš s přílišnou čistotou než se zhoršujícím se znečištěním ovzduší. Podle imunologa Haralda Renze jejich zjištění dokazují, že malé děti musí být v prvním roce života vystaveny choroboplodným zárodkům, pylu a zvířecím chlupům, aby se později v životě vyhnuly alergiím. O svých poznatcích vědci informovali v časopise New England Journal of Medicine.

Studie zkoumala 3500 dětí v několika zemích, a to z venkova i z měst, včetně například Mnichova, Salzburku a Basileje. Zaměřila se na výskyt cytokinů, což jsou látky, které se výrazně uplatňují v imunitním systému. A ukázalo se, že imunitní systém čtyř až osmiletých dětí z venkova je lépe vytrénovaný k tomu, aby si poradil s alergeny. Protože se tyto děti setkávají s choroboplodnými zárodky neustále, je jejich imunitní systém podle Haralda Renze tolerantnější.

Zvlášť dobře byly před alergiemi chráněny děti, jejichž matky během těhotenství pobývaly denně asi 20 minut mezi zvířaty ve stájích. Ale u dětí, které se přestěhovaly na farmu až po svých prvních narozeninách, byla stejná pravděpodobnost vzniku alergií jako u dětí z města.