Velké malé zprávy 22. února 2002

Vědci v Británii podle týdeníku Nature zmapovali všechny geny už druhého typu kvasinek. Doufají, že tak získají nový pohled na základy buněčné biologie i na vznik některých chorob u člověka. Tým vědců pod vedením nositele Nobelovy ceny Sira Paula Nurse zjistil, že 50 z téměř 5 tisíc genů kvasinky Schizosaccharomyces pombe souvisí s lidskými nemocemi, včetně cystické fibrózy, dědičné hluchoty, diabetu a rakoviny.

Podle Sira Paula Nurse tato kvasinka při buněčném dělení využívá geny, které jsou těsně příbuzné genům zapojeným do mnoha druhů rakoviny u člověka. Tento maličký organismus by tak mohl významně pomoci lépe pochopit i léčit zhoubné bujení a další nemoci.

Ještě do konce tohoto roku by mohly být představeny počítače , které by vypadaly jako ploché monitory.

Microsoft totiž podle agentury Reuters vyvinul technologii jménem Mira, která umožní, že ze stolního počítače budete moci oddělit displej a udělat z něj počítač přenosný. Ten pak budete ovládat pomocí dotyků speciální tužky na monitoru. Technologie už se chopili japonští výrobci počítačů a výsledky chtějí představit do konce roku.

Vědci v jednom americkém telekomunikačním gigantu oznámili, že vyvinuli první polovodičový laser na světě, který vysílá světlo v širokém pásmu vlnových délek infračerveného oboru spektra. Tento laser se dá využívat například v lékařských diagnostických přístrojích. Zprávu o tomto výzkumu přinesl týdeník Nature.

Podle jedné a autorů, fyzičky Claire Gmachlové, by ultraširokopásmový polovodičový laser mohl sloužit i při výrobě vysoce citlivých a univerzálních detektorů, které dokáží objevit i sebemenší stopy znečišťujících látek v atmosféře. Polovodičové lasery až dosud generovaly světlo v úzkém vlnovém pásmu, světlo jedné barvy s typickou vlnovou délkou. Podle Claire Cmachlové však může být rozmezí vlnových délek světla, které nový laser vysílá, širší nebo užší v závislosti na aplikaci. V budoucnu bude tedy možné laser přizpůsobit přesně pro konkrétní užití.

Pozůstatky města Caral považovaného za nejstarší na americkém kontinentě by mohly být zničeny erozí a jinými nepříznivými vlivy prostředí, pokud světové společenství neudělá něco na jeho záchranu. Tak varovali podle agentury DPA archeologové.

Ti věří, že tento komplex kamenných chrámů, oltářů a obydlí v údolí pouště asi 185 km od hlavního města Limy vznikl před rokem 2600 př.n.l., zhruba v době, kdy vznikly i slavné egyptské pyramidy v Gíze. Podle archeoložky Rush Shadyové je tedy Caral ještě asi o 1500 let starší než jiné stavby v mexických horách nebo mayských nížinách. Archeologové teprve odkrývají nejlepší části města, včetně amfiteátru o průměru 30 m.

A přesto už nyní hrozí celému místu rychlé chátrání vlivem eroze i vystavení venkovnímu prostředí, včetně prudkého kolísání teploty a rozšiřování zemědělské činnosti. Podle Ruth Shadyové toto město otřáslo dřívějšími představami o tom, kdy poprvé začala vzkvétat civilizace v Novém světě. Ukazuje se, že tam nepřicházela pomalu, ale že se objevila zhruba ve stejnou dobu v Novém i ve Starém světě. V době svého největšího rozkvětu, která trvala asi 1000 let, byl Caral domovem zhruba 3000 lidí tvořících složité společenství.

1. března má raketa vynést na oběžnou dráhu satelit monitorující životní prostředí velký jako dvoumetrový autobus. Jmenuje se Envisat a bude to největší evropská družice vůbec - váží 8 tun! Ponese 10 přístrojů ke sledování stavu životního prostředí a bude natolik citlivá, že z výšky 800 km zjistí pokles ulice ve městě o jeden milimetr za rok!

Jak uvedla agentura Reuters, za pět lée svého života bude Envisat kroužit kolem Země, jeden oblet mu bude trvat 100 minut - a bude shromažďovat údaje o změnách v prostředí, jako je globální oteplování, narušení ozónové vrstvy, ale také zemtřesení, sopečnou činnost a záplavy. Na výrobě družice spoluopracovalo více než 100 společností ze 14 zemí a příprava projektu trvala 10 let. Podle Stephena Briggse z Evropské vesmírné agentury je Envisat unikátní projekt, který nebude duplikovat činnost jiných zařízení.