Velké malé zprávy 20. listopadu 2003

Dnes večer převezme v Praze cenu Česká hlava sedm osobností z oblasti vědy a techniky a také jedna firma. Cílem tohoto ocenění je popularizace vědy a snaha o to, aby získala větší prestiž. Porota složená ze zástupců vysokých škol, Akademie věd i odborníků z praxe, vybírala z 80ti nominovaných. Ceny, které se letos udělují podruhé, udělila v několika kategoriích.

Národní cenu Česká hlava 2003 za celoživotní dílo získal Zdeněk Herman z Ústavu fyzikální chemie, který je spoluzakladatelem studia dynamiky elementárních chemických reakcí iontů. Nejmladším oceněným je dvacetiletý student Matematicko-fyzikální fakulty Karlovy univerzity Jiří Hron, který dostal cenu Naděje za svou práci z dob gymnaziálních studií. Zabývá se problémy elementárních částic a už od svých 15ti let spolupracuje s Fyzikálním ústavem Akademie věd.

Ve Spojených státech působí stále větší počet vědců pocházejících ze zahraničí. Upozornila na to organizace National Science Board, které nevadí to, že v USA pracuje tolik cizích vědců, jako spíše fakt, že se snižuje počet amerických badatelů.

Vláda Spojených států by proto podle ní měla podporovat zájem mladých Američanů o vědeckou kariéru. Podle oficiálních údajů pracuje v USA na vědeckých postech s bakalářským stupněm vzdělání 17 procent osob narozených mimo Spojené státy, s doktorským stupněm 29 procent a v kategorii doktorů věd až 38 procent.

Japonští vědci údajně identifikovali nový druh velryby. Patří do podřádu kosticovců, tedy velryb, které nemají zuby, ale cedí drobný plankton a další potravu z mořské vody skrz kostice v tlamě. Jak píše vědecký časopis Nature, nejvíce se podobá plejtváku myšokovi, ale je menší, dosahuje "pouhých" devíti metrů.

Odborníci si dokonce mysleli, že nalezení jedinci jsou právě podměreční plejtváci, až test DNA z koster devíti dospělých ryb ale potvrdil, že jde o jiný druh. Objev nového savce, zvláště takto velkého, je velmi unikátní.