Velké malé zprávy 2. června 2002

Dinoasuři se občas pohybovali ve smíšených skupinách tvořených jedinci různého druhu. Prozrazují to otisky nohou zachované v pravěkém bahně. Obrovští býložraví titanosauři se před 163 milióny lety přesouvali bok po boku se svými menšími a možná i mrštnějšími bratranci po bahnité pobřežní rovině v dnešní Anglii. Nyní je na těchto místech lom.

Vědci tam našli otisky 40 různých sauropodů, což byli býložraví dinosauři s dlouhým krkem a ocasem, dlouzí od 7 do 40 metrů a vážící až 70 tun. Vedle nich byly otisky tří masožravých dvounohých teropodů. Jak uvedli paleontologové z univerzit v Cambridgi, Oxfordu a Greenwiche v odborném týdeníku Science, všechny otisky směřují jedním směrem.

Každý dinoasurus přitom šel přímo kupředu: možná tak putovali jinam za potravou, možná směřovali na místa, kde by nakladli vejce. Ale je také možné, že masožraví dinosauři své býložravé příbuzné sledovali - a ti se snažili dravcům uniknout.

Chemické látky, které produkují mořské řasy, by mohly výrazně snížit riziko při operaci mnoha pacientů. Brání totiž hromadění nebezpečných bakterií na umělých kloubních náhradách a dalších implantátech. Jak uvedl týdeník New Scientist, jádrem problému jsou bakterie, které obvykle žijí neškodně na naší kůži. Někdy se ovšem přichytí na voperovávaných předmětech, rozmnoží se na nich a a vytvoří tenký povlak, tzv. biofilm. A ten odolává jak obranyschopnosti pacientova organismu, tak antibiotikům.

Australští odborníci zjistili, že chemické látky z mořských řas, tzv. furanony, sice bakterie nezabíjejí, ale výrazně brání vzniku tohoto povlaku. V laboratorních studiích zmenšily počet bakterií staphylococcus epidermis na umělohmotných destičkách o neuvěřitelných 90 procent! Když vědci testovali účinky těchto chemických látek na umělých cévkách pro ovce, dosáhli podobně pozoruhodných výsledků. Nyní doufají, že ověřování účinnosti na implantátech pro lidi začne do pěti let.

Existuje dostatek důkazů, že za globální oteplování je zodpovědný člověk a že naše planeta se bude ohřívat, pokud s tím něco neuděláme. Tak to alespoň tvrdí podle agentury DPA přední australský klimatolog John Church. Podle tohoto vědce byla 90. léta minulého století nejteplejším desetiletím v nejteplejším století na posledních tisíc let. Zvýšení teploty jsou podle jeho slov zatím malá v porovnání s tím, co by mohlo přijít v příštích 100 letech.

Také britští vědci, kteří studují kvetoucí rostliny, objevili další známku oteplování klimatu. Podle studie uveřejněné v časopise Science zjistili, že od 60. let minulého století se průměrné teploty v Británii zvýšily v lednu, únoru a březnu o 1,8 stupně Celsia. Proto 385 rostlin vyskytujících se na britských ostrovech kvetlo podstatně dříve. Největší změny pozorovali u hluchavek: od roku 1991 se první květy objevují už kolem 23. ledna, což je o 55 dní dříve.

Vědci ve světě se však zatím neshodují v názorech na to, zda oteplování způsobují lidé vypouštěním takzvaných skleníkových plynů nebo zda jde o přirozený, celosvětový klimatický cyklus.