Velké malé zprávy 16. listopadu 2001

Američtí vědci objevili v buňkách imunitního systému jednoho druhu amerického okoun nový druh antibiotika, které by se mohlo stát základem nových léků k boji proti celé řadě lidských chorob. Jak informovala agentura Reuters, podle Eda Nogy z veterinární fakulty Státní univerzity v Severní Karolíně v USA může nově objevená látka pomoci v boji proti patogenním bakteriím jak u ryb, tak u savců. A to i proti bakteriím, které jsou odolné vůči mnoha dnešním antibiotikům.

Profesor Noga a jeho kolegové věří, že látka, kterou izolovali, by se mohla využít k vývoji nových léků, protože není příbuzná s žádným typem známých antibiotik. Ed Noga zdůrazňuje, že kdyby se nějaký typ látky s antibiotickými účinky vyskytoval i v lidských buňkách stejného typu jako u ryb, mohlo by to mít velký vliv na léčení řady chorob, včetně například astmtu, kožních alergií a některých typů artritidy. Odborníci se proto nyní snaží najít taková antibiotika v příslušných buňkách dalších živočichů i člověka. Podrobnosti přinesl týdeník Nature.

Nová technika by měla pomoci zabránit i případům, kdy řidiči hlásí pojišťovně nepravdivé údaje o pojistné události. Jak informovala agentura DPA, například britští řidiči se možná budou brzy muset podrobit testu na detektoru lži, když budou své pojišťovně hlásit nehodu. Podle deníku Telegraaf vydávaného v Nizozemsku několik velkých pojišťovacích společností už pracuje na příslušném plánu s cílem snížit stále vyšší počet případů falešného uplatňování náhrady škody.

Jedna pojišťovna v Británii hodlá jako první instalovat telefonní přístroje, které měří hladinu stresu v hlase volajícího. Pokud detektor ukáže velký stres, dotazy na budou přísnější a pečlivější. Kritikové však podle DPA označují tuto metodu za nespravedlivou, protože mnoho lidí je po nehodě rozrušeno. Mohly by tak být zamítnuty i jejich spravedlivé požadavky. Podle jednoho německého motoristického a sportovního časopisu, který se odvolává na izraelské noviny, si prý už v roce 1998 nechali izraelští vědci patentovat systém nazvaný "Truster". Hlasový detektor, který je připojen na počítač a původně byl určen pro vojenské účely, dokáže rozlišit volající a rozčlenit je do 4 kategorií: překvapený, pravdomluvný, klamající a nepříliš hodnověrný.

Zdá se vám, když se upřeně díváte na hodiny, že se čas zpomalil nebo úplně zastavil? Ten dojen vzniká proto, že náš mozek neustále obnovuje vědomé vnímání a přepisuje bezprostřední minulost. Uvedl to podle týdeníku Nature Kieland Yarrow z Neurologického institutu v Londýně.

Podle jeho slov si myslíme, že vnímáme svět v reálném čase, že vnímáme věci, jak se dějí. Ale náš mozek ve skutečnosti využívá zkratek, odhadů a předpokladů o světě, aby se naše vnímání zdálo nepřerušované. Když se tedy oči obrátí na hodiny, zdá se nám, že se čas zpomalil, protože když náš pohled dopadne na vteřinovou ručičku, mozek předpokládá, že je ručička na stejnéme místě už od okamžiku, kdy jsme k ní začali obracet zrak.

Vědci měřili pohyb očí dobrovoníků a ptali se jich, jak dlouho jsou číslice na počítačové obrazovce. Zjistili, že dobrovolníci tuto dobu odhadovali dobře, když nehýbali očima. Ale když se museli podívat rychle, měli dojem, že se čísla mění také rychleji, než se opravdu měnila - což v nich vyvolávalo dojem zpomalení času.