Ve slovinské Planici si můžete vyzkoušet skoky na lyžích nanečisto nebo větrný tunel
O víkendu vyvrcholilo na mamutím můstku ve slovinské Planici finále Světového poháru ve skocích na lyžích. Ještě donedávna byla sportovní podívaná tím jediným, co mohli návštěvníci v Planici vidět. Dnes už je to ale jinak a volné chvíle mohou návštěvníci skokanského areálu trávit v baru, muzeu nebo třeba na trenažeru skoků na lyžích.
Dívám se na plátno, na kterém se přede mnou rýsuje skokanský můstek – jak jinak než z pohledu skokana. Stojím na kulaté, trochu vratké desce, která bude měřit parametry mého skoku.
Klíčem k úspěchu je odraz
Nejdřív se musím posadit na malou lavičku, jako na vrcholu mamutího můstku. Jakmile se zvednu do podřepu, moje herní postava se rozjíždí a simulátor mi na plátně navíc ukazuje, kolik času mi zbývá k hraně můstku. Tam se musím co nejvíc odrazit.
„Simulátor spočítá, jak byl skok silný, jak vysoký,“ vysvětluje mi Bojan Makovec, letitý moderátor soutěží ve skocích na lyžích. Tak uvídíme.
Simuluji pohyby skokana na lyžích, sleduji, jak přede mnou na plátně ubíhají metry rozjezdové dráhy, a odrážím se. „To bylo výborné! Skočila jste super, byla jste dlouho ve vzduchu,“ tleská mi můj slovinský průvodce.
I z virtuálního můstku se ovšem dá spadnout, to když se odrazíte příliš pozdě. Jako kolegyně Jana. Její výsledek 86 centimetrů vyhodnocuje Bojan jako jednoznačný pád.
Češi ve větrném tunelu
Tenhle trenažer není zdaleka jedinou atrakcí, kterou Planica pro turisty připravila. Historii známého skokanského areálu mapuje muzeum, občerstvení nabízí příjemný bar. V moderní, kulaté, několikapatrové budově je i zázemí pro profesionální skokany.
Ve speciálním větrném tunelu tu mohou trénovat letovou fázi skoku. Vítr v tunelu může být velmi silný. Je to jako by skokani letěli vzduchem rychlostí asi 125 km/h, což odpovídá podmínkám opravdového skoku, přibližuje Bojan Makovec.
Slabší verzi větrného tunelu si mohou vyzkoušet také návštěvníci. Vždy je přitom musí doprovázet dva instruktoři. „Jsou to čeští kluci, kteří naučili naše kluky, jak to funguje,“ dodává Bojan.
Lyžování v garáži
Netradičním lákadlem centra v Planici je také jeho třípatrová podzemní garáž. V období mezi dubnem a prosincem se totiž mění v 800 metrů dlouhou běžeckou trať.
Teplotu v podzemí udržují stále kolem nuly. „Když skončí v březnu závody, tak uvnitř už máme sníh,“ říká Bojan s tím, že trať slouží v letní sezóně jak závodníkům, tak turistům.
Nakonec mě ještě vede ke zdejší zdi slávy. Jsou na ní i jména dvou českých reprezentantů ve skocích na lyžích. Prvním je Jiří Raška, který v roce 1969 zlomil v Planici světový rekord. Tím druhým je Jaroslav Sakala. Právě na zdejším mamutím můstku se v roce 1994 stal mistrem světa.