V roce 1993 se stát zřekl karlovarského filmového festivalu. Pak přišli Bartoška a Zaoralová
Pamatujete si nebo víte, co se v kinech hrálo na sklonku totalitní vlády komunistů v Československu? Bylo to třeba Kopytem sem, kopytem tam Věry Chytilové nebo drama o fotbalových fanoušcích Karla Smyczka nazvané Proč? Právě na kritické filmy českých a slovenských režisérů se pak hodně chodilo i po roce 1989. Otevřely se totiž trezory. A znát to bylo i na filmovém festivalu v Karlových Varech.
Sametová revoluce otevřela trezory a z nich se na plátna kin dostalo tolik filmů, že pro ně karlovarský festival vytvořil speciální sekci. O řadě snímků se do té doby vědělo jen to, že existují – v kinech se dřív nepromítaly.
Publikum tak mohlo v roce 1990 tleskat třeba Skřivánkům na niti režiséra Jiřího Menzela. Režisér Menzel byl také hostem festivalu. Nenadchla ho ale ani úroveň přehlídky, ani její úvodní film Cyrano z Bergeracu s Gerardem Depardieu, ze kterého odešel v polovině. „Byl to moc pěkný film, pečlivě udělaný – ale já spím raději doma,“ komentoval to.
„Festival měl smůlu. Nebylo dost času zajistit dobré filmy,“ připomínal Jiří Menzel fakt, že dlouho nebylo jasné, jestli se první porevoluční karlovarský festivalu vůbec bude konat.
Nakonec největší ovace sklidil režisér Miloš Forman, který spolu s Theodorem Pištěkem dorazil do Karlových Varů na kole. Vítali se i s prezidentem Václavem Havlem.
„Ksicht“ i znalosti
Finanční problémy karlovarského festivalu i organizační chaos se opakovaly i v roce 1992. Tehdejší ministr kultury Pavel Tigrid pak prohlásil, že stát o filmovou přehlídku v Karlových Varech nestojí.
„Stát se v roce 1993 festivalu zřekl. Parta nadšenců v čele s Igorem Ševčíkem se rozhodla, že založí nadaci, aby jeden z nejstarších festivalů na kontinentu nezanikl. Všichni to odmítali. Já řekl : Ano, podpořím to ksichtem,“ vzpomíná na to pozdější festivalový prezident Jiří Bartoška
A znalostmi ho zároveň podpořila filmová kritička a publicistka Eva Zaoralová. „Kdo se domnívá, že pořádat festival znamená pozvat pár lidí, velice se mýlí,“ říká.
Snadnější od roku 1994 bylo alespoň počítání festivalových ročníků. Karlovy Vary se přestaly v pořádání filmové přehlídky střídat s Moskvou.
