V Evropě je pravděpodobně méně agresivní kmen koronaviru
Koronavirus zmutoval - kmen L by měl být agresivnější, kmen S slabší. Informace vycházejí z předběžné studie čínských vědců.
Ze studie čínských vědců vyplývá, že koronavirus zmutoval. Evropou se podle všeho šíří méně agresivní typ S. Informace o zmutování koronaviru pocházejí ze studie čínských vědců, která proběhla jen na malém počtu vzorků. Sami Číňané i epidemiologové ji proto zatím považují za předběžnou.
„Z epidemiologického hlediska je důležité, jestli protilátky, které vznikají po infekci ať už typem L nebo S, jestli chrání proti sobě navzájem, zkříženě,“ upozorňuje epidemiolog Rastislav Maďar. „My zatím úplně přesně nevíme, jak vysoká je imunita po infekci, jak dlouho trvá. Ale i podle toho, jak se vyvíjí situace v Číně, imunita bude solidní a snad bude trvat alespoň několik měsíců. To by nám významně pomohlo při zvládání epidemie.“
Podle situace v Číně odhaduji, že imunita po infekci bude solidní, a to by nám mohlo významně pomoci při zvládání epidemie.
Rastislav Maďar
Od počátku jsou záchyty genomu koronaviru velmi podobné až identické, a proto to na mutaci viru podle odborníků nevypadalo. Je tedy také možné, že se oba typy koronaviru vyvíjejí současně.
„Podle zjištění studie agresivnější typ L naštěstí převládal do konce ledna a od konce ledna už je častější méně agresivní S typ koronaviru. Ten je evolučně starší, takže snad bude výhodou Itálie nebo dalších evropských zemí, že do Evropy byl pravděpodobně zavlečen onen typ S,“ doufá Rastislav Maďar. „Nicméně bohužel právě v Itálii virus narazil na populaci, která je tou nejzranitelnější.“
Sever Itálie je průmyslový a žije tam vysoké procento seniorské populace. Proto tato oblast hlásí tak vysoké procento úmrtí. Právě pro starší lidi je virus extrémně nebezpečný, zpočátku epidemie byl průměr zemřelých v Itálii 81 let. Problémem nákazy také je, že hodně lidí je bez příznaků nebo mají jenom velmi mírný průběh. Proto běžně chodí mezi lidi, a tak se nákaza rychleji roznáší.
Itálie byla v nevýhodě
Itálie měla oproti ostatním zemím v Evropě tu nevýhodu, že začala mít problémy jako první. „Než se diagnostikovali první pacienti, tak to trvalo nějakou dobu. A je možné, že poměrně dost velkou úlohu v tom sehráli i zdravotníci nebo různé pečovatelské služby, které se o seniory starají,“ konstatuje Rastislav Maďar. „Mohli je nakazit ve větší míře, než by k tomu došlo, kdyby se zdravotníci hned od počátku chránili nebo měli podezření, že daný nakažený skutečně mohl mít infekci koronavirem. Ale za dané epidemiologické situace v Evropě to bylo těžké očekávat, teď už je situace snazší. Víme, že se nám zde nemoc rozšířila, musíme si dávat pozor a vždy na tuto diagnózu myslet jako na první.“
Současná epidemiologická situace je snazší, než jakou prožila Itálie.
V Itálii možná bude epidemie brzy kulminovat a počty případů začnou klesat. Podle situace v Číně, kde případů ubývá, můžeme mít důvod k mírnému optimismu. Podle Rastislava Maďara snad bude mít i v Itálii počet případů nemoci tuto sestupnou tendenci.
Mít se stále na pozoru
„Je vždy dobré rozšířit testovací kapacity, protože na lidi, kteří přišli do kontaktu s nakaženými, se uvaluje karanténa v trvání dvou týdnů. A to je zároveň maximální inkubační doba,“ varuje Rastislav Maďar. „My potom vlastně nevíme, jestli člověk bez testu nepřešel do formy nemoci, která je bezpříznaková, takže takový člověk je stále infekční. Pak by se buď měla karanténní opatření natáhnout alespoň o další týden, nebo by se mělo co nejvíce lidí, kteří jsou v rizikové formě karantény po nějakém podezřelém kontaktu, testovat před ukončením inkubační doby alespoň jedním testem. A rozhodnout, jestli je skutečně můžeme považovat za negativní, nebo ne,“ ukončuje Rastislav Maďar.
Na možnosti testovat více lidí se pracuje i u nás. Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula už upozornil, že se Česká republika snaží nakoupit velké množství testů, které by umožnily diagnostiku do půl hodiny.
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
