V divočině vidíme koloběh života a umírání. Příroda nám pomáhá zahnat strach ze smrti, věří ochranář Bláha
Když se loni na jaře začaly v Česku objevovat první případy nákazy koronavirem, ekologický aktivista Jaromír Bláha byl právě na měsíčním pobytu v přírodě – odříznutý od zpráv a aktuálních informací. „Když se najednou v lese začali objevovat lidé s rouškami, přišlo mi to celé jako naprosté panoptikum,“ vzpomíná. Restriktivní opatření v něm pak vyvolaly pochybnosti, zda vláda nezneužije toho, že společností zmítá strach z nákazy.
Pozitivem pandemie podle Bláhy je, že se lidé dostali více do přírody a byli s ní v častějším kontaktu.
Čtěte také
„To nemá jen blahodárný vliv na naše psychické, duševní a fyzické zdraví, o čemž bylo napsáno mnoho zpráv, jak příroda léčí člověka. Ale nám se tím, že se dostáváme ze svých domů, ze svých ulit, ať už s přáteli, nebo sami, otevírá možnost přemýšlet o věcech, na které doma nemáme čas. Protože jsme uzavření do stereotypů, do nějakého prostoru. A myslím, že to může vést k tomu, že si začneme uvědomovat věci, nad kterými jsme dřív nepřemýšleli,“ vysvětluje.
Příroda je pro nás kulisa, příjemné prostředí, ale příroda je živá. A aniž si to často uvědomujeme, tak s námi promlouvá.
Jaromír Bláha
Mezi takové úvahy může patřit třeba přemýšlení o tom, jak nakládáme s odpady, že je lepší vytváření odpadů předcházet nebo je více recyklovat.
„A nejen to. Příroda je pro nás kulisa, příjemné prostředí, ale příroda je živá. A aniž si to často uvědomujeme, tak s námi promlouvá. A to o to víc, o kolik je v přírodnějším stavu.“
Koloběh života a smrti
Jinak podle Bláhy promlouvá ve smrkových monokulturách a jinak zase v divočině, kde člověk může na vlastní oči vidět životní cyklus lesa, a tedy i koloběh života, smrti a umírání.
Čtěte také
„Když třeba psychologové dělali výzkum, proč někteří lidé vysloveně vyhledávají návštěvy divočiny, tak nejčastější odpovědí bylo, že lidé tam mají kontakt s něčím, co nás přesahuje. A já jsem přesvědčen o tom, že to má tento přesah a že tam hraje roli i kontakt se smrtí, které se podvědomě bojíme. Ale ona je součástí našich životů a je součástí nového života, nového zrození. A to potřebujeme vnímat, abychom strach ze smrti ztráceli.“
Když se všichni vydají do přírody, neohrozí to vzácné druhy? Více si poslechněte v audiozáznamu. Jaromíra Bláhy se ptá Ondřej Novák.
Související
-
Divocí koně jsou v Česku už šest let. Lokality díky nim rozkvetly a jsou pestřejší, chválí biolog
Exmoorští pony, kteří od roku 2015 žijí i v Česku, na první pohled zaujmou podsaditým tělem a hustou srstí. Jejich prehistorický vzhled odpovídá malbám z Altamiry.
-
Když jí maso váš pes, vzdáte se steaku vy? Mazlíčci zatěžují klima, ale veganství je může zabít
Majitelé masožravých mazlíčků by měli přemýšlet, kde jinde takto vzniklou uhlíkovou stopu ušetřit: omezit vlastní konzumaci jídel z masa nebo odebírat zelenou elektřinu.
-
Česká vláda bude čelit první klimatické žalobě. Nečinnost státu podle aktivistů poškozuje práva lidí
Spolek Klimatická žaloba upozorňuje, že stát nedodržuje své závazky směrem k mezinárodnímu společenství a ke svým občanům. Za řešení změny klimatu je přitom zodpovědný.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
