V Česku se po 20 letech objevila nebezpečná hniloba včelího plodu

Mimořádné opatření platí v okruhu s poloměrem pět kilometrů od ohnisek nákazy. Její zdroj u nyní zjištěných krkonošských případů se veterinářům nepodařilo spolehlivě určit.

„Zavlečení do včelstva se děje například při loupežích včel nebo také prostřednictvím infikovaných pláství, případně nedostatečnou dezinfekcí nástrojů. Pokud chovatel má podezření, že by se mohlo jednat o takovéto onemocnění, má povinnost to hlásit krajské veterinární správě,“ uvedl mluvčí Státní veterinární správy Petr Pejchal.

Za hlavního původce hniloby včelího plodu jsou považovány dva druhy bakterií. Postižené larvy hynou ještě před zavíčkováním, nejčastěji ve stáří asi čtyř dnů a dochází ke slábnutí včelstva. Onemocnění se v Evropě objevuje například ve Velké Británii, Irsku, Švýcarsku či Norsku.

V současnosti je za hlavní hrozbu pro chovy včel vnímán mor včelího plodu, laboratorní vyšetření na hnilobu včelího plodu se standardně nedělá. „Vzhledem k tomu, že se jedná o ojedinělé případy, nelze říci, že by to mělo v tuto chvíli nějaké významné dopady na cenu medu nebo jeho kvalitu,“ doplnil Pejchal.