V Berlíně vznikne kostel, mešita a synagoga pod jednou střechou

7. červen 2014
Křesťanský týdeník , Křesťanský týdeník

Berlín je město s pohnutou historií, která vedla až k jeho smutnému konci v závěru II. světové války. Ale ještě dávno před tím to bylo město velmi tolerantní a ochotné pomoci tisícům Hugenotů na útěku z Francie. Pro nové poddané ze Slezska dali pruští králové stavět v protestanském městě katolické kostely. Na tuto kapitolu navazují i organizátoři zcela mimořádné stavby – synagogy, mešity a kostela pod jednou střechou.

Boty rabína Tovii Ben Chorina, kněze Gregora Hohberga a imáma Kadir Sanciho se boří do písku. Muži stojí bok po boku, oblečeni do svátečních rouch. V rukách drží cihly. Jedna cihla za deset eur. Kdo si koupí první vyzývá rabín přihlížející. Jsme na Petriho náměstí, na místě, kde se začaly ve 13.století psát dějiny Berlína. Poslední roky tu bylo parkoviště. Do čtyřech let by tu mohla stát stavba, která nemá zatím ve světě obdoby.

„Máme evangelickou školku, kde jsou samozřejmě i muslimské a židovské děti, do našeho Mariánského kostela u televizní věže přicházejí tisíce lidí všech náboženství. A tak jsme si řekli, má-li se tu něco postavit, ať je to něco nového. Synagoga, mešita i kostel pod jednou střechou. Ale oddělené modlitební prostory, nechceme míchat naše náboženství.“

Říká evangelický farář Gregor Hohberg, který stál u zrodu projektu. Takový nápad byl samozřejmě architektonickou výzvou. V soutěži, do které se přihlásili ateliéry z celého světa, nakonec zvítězil projekt Wilfrieda Kühna z ateliéru Kühn Malvezzi.

Logo

„Zajímavou otázkou je, jak prolnout ty rozdíly a to univerzální. Protože to musí obsahovat obojí: hodnoty, které sdílíme, ale také rozdíly, které respektujeme. A to musí tato stavba vyjádřit. Neměli jsme žádný vzor, protože se něco takového staví poprvé. Snad se nám podařilo ukázat, že je možné to společné a to rozdílné skloubit.“

Židovský spolek v Berlíně se pro nápad rychle nadchl. Mezi muslimy to bylo složitější. Především radikální muslimské organizace se postavily proti. Nakonec se připojil imám Kadir Sanci.

„Víme, že pro někoho je to něco nepřijatelného, ale já tu jsem z přesvědčení.“

Dialog mezi náboženstvími není v Německu nic nového.

„Tady jde o to spolu pracovat, sdílet spolu čas, poznávat se, vyrůstat vedle sebe jako lidé. Nechceme, aby pro naše děti byla židovská víra něco neznámého, chceme, aby naše děti tuto různorodost braly jako normální věc.“

Modlitebna má vzniknout z peněz obyčejných dárců, stoupenců všech tří náboženství, ale i ateistů. O dary přesahující jedno procento z odhadovaných nákladů organizátoři zájem nemají, chtějí tak omezit riziko případného ovlivňování chodu budoucí modlitebny. Náklady se odhadují na 43 milionů, se stavbou se ovšem začne v okamžiku, kdy bude na kontě čtvrtina této částky. Duchovní věří, že to bude nejpozději do dvou let.

Podle mnohých odvážný projekt i odvážná myšlenka. Rabín, kněz a imám, kteří se společně usmívají do objektivů novinářů z celého světa, si ovšem nepřipouštějí, že by se peníze nepodařilo vybrat a že by společný svatostánek všech tří náboženství, místo které má pomoc odbourávat předsudky, nemělo do pěti let stát.

autor: kls
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.