Uznání izraelské svrchovanosti nad Golanskými výšinami je Trumpův dárek Netanjahuovi, říká expertka

4. duben 2019

Americký prezident Donald Trump uznal svrchovanost Izraele nad Golanskými výšinami, tedy syrským územím, které během šestidenní války v roce 1967 obsadila izraelská armáda. Na zasedání Rady bezpečnosti OSN s americkým postupem vyjádřili nesouhlas všichni členové kromě Spojených států.

Podle Mazena Maialeha je uznání v rozporu s mezinárodním právem, neboť Golany prý byly okupovány ve válce, kterou začal Izrael. „Je to absolutně špatný krok,“ zdůrazňuje Syřan žijící v Česku.

Stát Izrael prý byl v roce 1948 založen organizacemi, které měly teroristický charakter, a jde prý o stát přistěhovalců, nikoli stát přirozeně navazující na starověký Izrael, se kterým podle Maialeha nemá nic společného.

V roce 1967 to byla agrese, v roce 1956 to byla agrese vůči Egyptu. Izrael od svého založení vede agresivní politiku, která je i proti zájmu Židů.
Mazen Maialeh

Politika izraelské vlády nepřinesla mír ani řešení konfliktu. Volby to musí změnit, píše aktivista

Předvolební kampaň v Izraeli

Palestinci velmi pozorně sledují vývoj politické scény v Izraeli, protože jejich osudy jsou s ním nerozlučně provázané. V komentáři pro deník Jerusalem Post to připomíná zakladatel Mezinárodního hnutí proti násilí a profesor univerzity v Haifě Mubarak Avád.

„Izrael je vojensky mnohonásobně silnější než všechny okolní státy. Je nadopovaný americkou pomocí a dostává nejmodernější zbraně. S bezpečností nemá nejmenší problém. Kdyby projevil vůli o uzavření míru, tak k tomu dávno došlo,“ míní Maialeh.

Rezoluce Rady bezpečnosti č. 242 z roku 1967 sice požaduje, aby se Izrael stáhl z okupovaných území, zároveň ale potvrzuje jeho právo na život v míru v bezpečných a uznávaných hranicích, což Sýrie nesplnila.

„Izrael nikdy neprojevil vůli po mírovém soužití se sousedy,“ namítá Maialeh s tím, že syrsko-izraelská hranice patřila po 40 let k těm nejbezpečnějším, a to i bez mírové dohody. Hájí ale i právo na dobytí okupovaného území silou, o což se Sýrie pokusila v roce 1973.

Dárek Netanjahuovi

Naopak podle expertky na Blízký východ Ireny Kalhousové Izrael usiluje o mír se sousedy, o čemž svědčí mírové dohody a intenzivní spolupráce s Egyptem a Jordánskem, a také určitá ujednání s Libanonem.

„Jediná země, která nebyla ochotna s Izraelem uzavřít mírovou dohodu, je Sýrie,“ tvrdí s tím, že syrsko-izraelská hranice patří k nejbezpečnějším právě proto, že Izrael kontroluje Golany, což se potvrdilo i během občanské války v Sýrii.

Kdyby byla Sýrie normálním státem, tak by se dalo mluvit o vzniku demilitarizované zóny. Ale v momentě, kdy syrský režim hází na vlastní obyvatele chemické zbraně, tak těžko bude mít zábrany porušit jakoukoli dohodu s Izraelem.
Irena Kalhousová

Ze strany Donalda Trumpa jde prý o reakci na to, že Sýrie je ochromena občanskou válkou a nedokáže Izraeli nabídnout mír ani bezpečnou hranici. Na nutnosti kontrolovat strategické výšiny podle analytičky panuje shoda napříč izraelskou společností.

Zároveň jde o dárek izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi ve vrcholné fázi kampaně před parlamentními volbami, které se uskuteční příští týden. „Určitě mu to může pomoci jako další příklad toho, že se umí dohodnout s velmocemi a že na co v zahraniční politice sáhne, to mu vyjde,“ uzavírá Kalhousová.

autoři: Tomáš Pavlíček , ert

Související