Už dřív jsem tvrdila, že jestli bude krize, způsobí ji stát, ne covid. Příliš na něj spoléháme, kritizuje historička ekonomie Doležalová

17. říjen 2022

Slovo krize se na nás valí odevšad a se všemi možnými přívlastky. Jaké jsou její hlubší příčiny a jaké jsou možnosti adaptace na ni, vysvětluje v Leonardu Plus historička ekonomie Antonie Doležalová.

„Když začnou politikové říkat, že se řítíme do obrovské krize, lidi to vyděsí a jsou ochotní poslouchat a nepřemýšlet o tom, že by mohli něco udělat sami,“ uvádí badatelka.

Čtěte také

Podle ní často mají pocit, že jde o něco, co přesahuje možnosti jednotlivce nebo malé skupiny. „Výsledkem pak je to, že lidé nedělají nic.“

Měli bychom ale hledat inspiraci v historických krizích. „To, jak se lidé adaptovali, co dělali. Důkazem je už jen to, že společnost nezůstala stát, ale pohybovala se dál a jinými cestami.“

„Politici sledují zcela jiný cíl než my,“ dodává historička. „Chtějí být znovu zvoleni, ačkoliv netvrdím, že všichni politikové mají jen zištné důvody.“

Mluvíme o svobodě, ale v mnoha věcech se necháváme vést státem

„Připadá mi, že to, jak se stát chová a jak my to přijímáme, je podobné, jako když učíte své dítě chodit. Někteří rodiče ho přivážou na popruhy a chodí s ním. V určitou chvíli to dítě musíte z popruhů vysvobodit a nechat ho jít.“

Máme drahou ropu a ještě nám způsobuje ekologický problém, takže společnost je postavena pod tlak.
Antonie Doležalová

Dítě pak sice bude padat, ale půjde. „Ale my jsme v situaci, že nám ty popruhy nesundali a pořád nás v nich někdo vede a říká: teď udělej to, pozor, abys neupadl a nenatloukl si. Dítě, které takto chodí až do dospělosti, bude nejspíš fyzicky i psychicky pokroucené. A takové jsou i společnosti, právě tím, že stát říká, že ví lépe, co máme dělat.“

Čtěte také

„A přestože každý z nás mluví o svobodě a chce rozhodovat o svém životě, neuvědomujeme si tuto elementární nesvobodu naložit si se svým životem jak chceme, protože jsme už v nějakých rámcích, ze kterých nevystoupíme.“

„Stát má být Hobbesovským nebo Smithovským hlídačem,“ tvrdí Doležalová. „Je výsledkem společenské smlouvy, kdy si jednotlivci uvědomují, že jsou nějaké oblasti, ve kterých se rádi vzdáme části své svobody za bezpečnost, kterou pro nás vytvoří stát.“

„Ale od časů Hobbese se stát vymkl naší kontrole a říká nám, že spoustu věcí sami nezvládneme a tyto za nás musí udělat on. To některým jedincům vyhovuje a čím jich je víc, tím snáze se státu zavádějí další a další opatření. A toto přesně dělala minulá vláda v době covidu.“

Máme drahou ropu a ještě nám dělá ekologické problémy

To samé prý platí i v energetice. „O tom, že se musí začít myslet zeleně a nahrazovat zdroje energie, mluvíme posledních 25 let výhradně v souvislosti s environmentální krizí.“

„Teď se tyto dva momenty potkaly: Máme drahou ropu a ještě nám způsobuje ekologický problém, takže společnost je postavena pod tlak. A teď musíme najít v minulých krizích to, co donutilo stát, firmy i jednotlivce chovat se jinak a adaptovat se na změnu.“

Odhaduje se, že 80 procent dnešních dětí bude pracovat v oborech, které ještě neexistují.
Antonie Doležalová

„To ovšem není možné bez změny myšlení,“ upozorňuje historička. „Nejen že stát není ten, který by měl něco měnit, ale že jsou to opravdu lidé, kteří něco dělají, podnikají a jdou do toho rizika.“

„Už v dubnu 2020 jsem říkala: jestli bude krize, tak ji způsobí stát, ne covid. Máme tolik možností, které jsme už tolikrát nechali ležet, protože stát poslal peníze někomu, kdo s nimi nenaložil tak, jak měl.“

Budoucnost není jen průmysl, ale i sociální služby a kultura

Ekonomika se navíc odehrává na municipální, městské nebo individuální úrovni. „A když je někdo propuštěn z fabriky, která montovala auta, tak jsou přece i jiné potřeby než průmysl.“

Čtěte také

Příkladem mohou být sociální služby, třeba už jen proto, že populace stárne. „Odhaduje se, že 80 procent dnešních dětí bude pracovat v oborech, které ještě neexistují, musí ještě vzniknout, ale musí začít vznikat už teď. Je to sociální péče, ale i kultura.“

„Český národ vznikl díky kultuře, díky obrozencům, kteří dokázali vlít do lidí představu, že má smysl pro národ něco dělat. A vůbec nešlo o ekonomické otázky, ale o čistě kulturní. Bez drobných řemeslníků, dělníků a dalších, kteří uvěřili myšlence a začali číst a kupovat české časopisy, by se národ znovu neobrodil,“ upomíná na sociální a kulturní předpoklady zvládnutí krize Antonie Doležalová.

Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. Moderuje Václav Pešička.

autoři: Václav Pešička , oci
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.