Urbex, průzkum moderních ruin. Je to exploze emocí
Opuštěné domy, které postupně chátrají, tovární haly, kde zvuk strojů dávno utichl. I ty mají své příznivce a obdivovatele. Na rozdíl od squatterů přicházejí na krátké návštěvy.
Každý vstup do objektu je adrenalin a exploze emocí. Nikdy nevíme, co nás uvnitř čeká. A i když dopředu víme, kudy dovnitř, nikdy nemáme stoprocentní jistotu, že to dobře dopadne, popisuje své zkušenosti jeden z vyznavačů tzv. urbexu.
„Je to průzkum moderních ruin, většinou starých nemocnic, továren i obytných domů. Urbexér fotí nebo natáčí video,“ říká správce webové stránky urbex.cz a vášnivý urbexér, který si přezdívá Diver Zant.
Urbex je nový fenomén, který jen tak nepomine. Zachytí něco, co možná jednou zanikne. Pro historiky architektury to může být velmi cenná informace, uvedl na adresu urbexérů historik architektury Zdeněk Lukeš.
Urbexu se věnuje čím dál tím víc lidí. Nejde jim však o pořízení fotek, ani o historii budov, pouze je na facebooku sdílejí.
Neunášej nic, než fotografie, nezanechávej nic, než stopy. To je hlavní urbexové pravidlo, které by měli všichni respektovat. Proto kvůli ochraně objektů každý správný urbexér své lokace tají.
„Nejsilnější momenty zažíváte, když jste ve starém domě a máte pocit nebo jste si jistý, že v domě je ještě někdo další. Potkali jsme se s bezdomovci nebo dalšími průzkumníky. Když stojíte za skříní a slyšíte kroky, to je největší adrenalin,“ zmiňuje aktivní urbexérka Dáša.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
