Umírající z rodin, kde není láska, se do hospicu ani nedostanou, říká lékařka Marie Svatošová

1. listopad 2017
Marie Svatošová

Lékařka Marie Svatošová, zakladatelka a vůdčí osobnost českého hospicového hnutí svůj život do velké míry zasvětila lidem, kteří odcházejí z tohoto světa, a dokázala si zachovat optimismus a veselou mysl.

„Lidi můžu zbavovat strachu jen když ho sama nebudu mít,“ vysvětluje Svatošová. „Neříkám, že se nebojím bolesti, ale věřím, že kolegové ji dnes zvládou.“

A kde bere Marie Svatošová vnitřní sílu? „Motorem, který mě žene, je víra, naděje a láska. Když nebudu mít víru, nebudu mít naději. Nebo budu, ale takovou krátkonohou, krátkozrakou, která skončí v hrobě nebo v krematoriu. To je mi na nic a těm lidem kolem mě je na nic," odpovídá na pro mnohé složitou otázku Svatošová.


Denně se přesvědčujeme o tom, že touha po nesmrtelnosti je hluboce zakódovaná v každém člověku. Oni nechtějí, aby jim drahý člověk umřel, oni nechtějí umřít. Je v nás touha po nesmrtelnosti.Marie Svatošová

Nejdůležitější je podle ní ale láska. „Mnoho lidí kolem mě nemá víru, ale má lásku. My to vidíme v rodinách našich pacientů,“ tvrdí lékařka.

Podle jejích slov se pacienti, kteří žijí v rodině kde není láska, do hospicu nedostanou. „Někdo se musí angažovat, musí ten hospic vyhledat a musí se postarat. A to už je projev lásky.“