Ukrajinská města pod ruskou palbou. Patnáctý den války hodinu po hodině

10. březen 2022

Ruské letouny bombardovaly předměstí Sum a obytné čtvrti Ochtyrky. Rusko posiluje své jednotky kolem jihoukrajinského Mykolajivu.

V Kyjevě se s příchodem rána znovu rozezněly sirény a lidé se odebrali do krytů. Bombardování pokračovalo také v severovýchodním městě Sumy, podle ukrajinských úřadů tam v noci zemřeli nejméně tři civilisté – dvě ženy a třináctiletý chlapec.

Čtěte také

Kancelář prezidenta Volodymyra Zelenského zřídila webové stránky pro shromažďování informací o násilí páchaném ruskými vojsky na Ukrajině.

Žádají veřejnost a svědky činů, aby je nahlašovali a pak by informace měly sloužit jako důkazy proti Rusku u Evropského soudu pro lidská práva nebo u mezinárodního trestního tribunálu.

O válečných zločinech v souvislosti s válkou na Ukrajině teď hovoří ještě intenzivněji poté, co ruské jednotky zasáhly budovu dětské nemocnice v Mariupolu.

Moskva informace o útoku na dětskou nemocnici odmítá. Tvrdí, že jde o fake news. Zprávy o ostřelování zdravotního zařízení se objevily už ve středu večer, podle nich po útoku zůstalo nejméně 17 zraněných, což tvrdí ukrajinské úřady.

Stálý zástupce Ruska v OSN Dmitrij Polyanskij napsal na Twitter, že nemocnice už dávno nebyla v provozu, protože jí údajně 7. března převzali ukrajinští vojáci a přímo z ní také stříleli na ruské jednotky.

Podle generálního štábu ukrajinského ministerstva obrany se ruská ofenziva zpomalila, postup ruských jednotek ve směru na metropoli Kyjev je omezený. Boje pokračují v Mariupolu, Doněcku, brání se i Charkov nebo Ochtyrka. Napříč celou zemí stoupl počet případů rabování a dezerce.

První jednání Lavrov vs. Kuleb

Poprvé od začátku konfliktu se v Turecku sejdou šéfové ukrajinské i ruské diplomacie – Dmytr Kuleb a Sergej Lavrov. Ukrajina chce, aby Rusko složilo zbraně a jeho jednotky opustily Ukrajinu.

Čtěte také

Rusko se zatím ke svým pozicím oficiálně nechce vyjadřovat. Izraelský deník Jerusalem Post ale přišel s informacemi z blízkého okolí premiéra Bennetta, který se snaží o mediátorskou roli.

Podle deníku bude Rusko požadovat, aby se Ukrajina vzdala oblastí obývaných ruskými separatisty. Pak se zaváže, že se nikdy se nestane členem NATO, výrazně omezí a zmenší svou armádu a vyhlásí neutralitu. 

Na Ukrajinu padají bomby, na Rusko další sankce

Nové postihy schválila americká sněmovna reprezentantů, která bez zaváhání schválila zákon zakazující dovoz ruské ropy, zemního plynu a uhlí.

Čtěte také

Sněmovna stanovila také částku v přepočtu 310 miliard korun na humanitární, vojenskou a ekonomickou pomoc Ukrajině a spojencům Spojených států v Evropě. Teď je na řadě americký Senát, aby balík pomoci posvětil.

Ve středu přidala i Evropská unie na sankční seznam dalších 146 ruských zákonodárců a 14 byznysmenů z okolí prezidenta Vladimira Putina. I ve čtvrtek se znovu sejdou nejvyšší představitelé sedmadvacítky ve francouzském Versailles, kde mají řešit další postup.

Uprchlíci v Česku

Od začátku války do Česka dorazilo asi 150 tisíc válečných uprchlíků. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) odhaduje, že by jich v zemi mohlo hledat azyl až půl milionu. Zřejmě část z nich u nás zůstane dlouhodobě.

Poslechněte si celý Speciál Českého rozhlasu hodinu po hodině.

autor: Jan Pokorný
Spustit audio