Ukrajina v NATO? Je to hra s ohněm
Na Ukrajinu dorazila zima a občasná příměří, přerušení bojů mezi vládními silami a separatisty i výměny zajatců naznačují, že konflikt se dostává do jakési zamrzlé fáze, která se však může kdykoli opět zdramatizovat.
I proto kyjevské vedení hledá nejrůznější cesty, jak situaci stabilizovat, a to jak zevnitř, tak pomocí kroků na mezinárodní půdě.
Prezident Porošenko nyní přišel s myšlenkou na vyhlášení celonárodního referenda o připojení země k NATO. Tuto ideu – i když ve vzdáleném časovém horizontu – podpořil i generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg.
„Takové debaty jsou v současnosti velmi nebezpečné, rozdělují členské státy Aliance a poskytují prezidentu Vladimiru Putinovi velmi vítanou a účinnou argumentační munici,“ čteme v komentáři na serveru stanice Deutsche Welle, kde se ovšem zároveň zdůrazňuje:
„Aby bylo jasno. Politika Vladimira Putina je primárně odpovědná za rozpoutání nové studené války mezi Západem a Ruskem. To si musíme ujasnit ještě předtím, než vyřkneme kritiku západní strategie a vyvarujeme se obvinění, že se připojujeme k proputinovskému táboru.
Zároveň je třeba zdůraznit, že ukrajinská krize ovlivňuje téměř všechna jednání příslušných mezinárodních organizací včetně NATO, a zhusta zastiňuje další agendy.“
Tak tomu bylo i při bruselském rokování ministrů zahraničí členských států Aliance.
A právě zde Porošenko hovořil o možném referendu, a právě tady se mu dostalo Stoltenbergovy podpory s tím, že „každý suverénní národ v Evropě má právo o členství v Severoatlantické alianci žádat. A žádná třetí země mimo NATO nemůže jeho rozšíření vetovat.“
Podle Deutsche Welle je nabíledni, že výtka generálního tajemníka mířila na adresu Moskvy.
V současné napjaté atmosféře ovšem takové spekulace znamenají jediné – riskantní hru s ohněm. Doposud vedení Aliance zastávalo názor, že ukrajinský konflikt nemůže být řešen vojenskými prostředky.
„Pokud tento názor přetrvává, nebylo by lépe, kdyby Stoltenberg, ale i vojenské velení NATO, dále sledovalo tuto linii?“ ptá se komentář Deutsche Welle.
A jedním dechem doporučuje zachovat dosavadní strategii. V opačném případě poskytujeme trumfy prezidentu Putinovi, který se zároveň všemožně snaží zasít sémě sváru mezi evropské státy s cílem rozdrobit jejich integraci.
Před šéfem Kremlu se tak otevírá argumentační prostor pro silné výroky o expanzionistické politice Západu. Pokud však jde o Evropskou unii, popírá Putin sám sebe. Není to tak dávno, kdy říkal. „ Pokud unie akceptuje Ukrajinu jako členský stát, Rusko to, myslím, přivítá.“ Loni však, náhle a překvapivě, kurz změnil.
Pokud však jde o členství Ukrajiny v NATO, byl Putin vždy neochvějně proti. I když se NATO explicitně zaměřuje na bezpečnostní strategii, je stále vojenskou aliancí. A ta může být důvěryhodná a vlivná jen tehdy, bude-li všech 28 členských zemí zastávat společné pozice a postoje.
A tady číhá problém. Jen malá menšina – tvořená pobaltskými státy a Polskem – v současnosti podporuje vstup Ukrajiny do NATO. Ostatní se pak drží principu, že přijetí každého nového člena má být přínosné nejen pro nováčka, ale i pro celé společenství.
A v tuto chvíli si lze jen stěží představit, že by přijetí Ukrajiny mohlo být pro Alianci jakkoli výhodné.
V tomto smyslu existuje jen jediná správná odpověď na Porošenkovy iniciativy. Formuloval ji německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. „Roli Ukrajiny vidím v aliančním partnerství, nikoli ve členství,“ řekl. Otázka ukrajinského členství tak není na pořadu dne.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.