Ukrajina si připomíná Černobyl. Putin chválil záchranáře, expremiér SSSR vysvětloval mlčení
Přesně před 30 lety vybuchla jaderná elektrárna v Černobylu. Na Ukrajině v noci na dnešek tragédii připomnělo zvonění zvonů, ale vzpomínají i lidé v mnoha dalších zemích. Mluví se o tragédii samotné, jejích následcích i o tom, proč vedení tehdejšího Sovětského svazu trvalo skoro tři týdny, než havárii oficiálně přiznalo.
Na Ukrajině v noci na dnešek zněly zvony a sirény. Začalo to v 1 hodinu 23 minut a 58 sekund po půlnoci, tedy v čase, kdy před 30 lety došlo k výbuchu v jaderné elektrárně.
Miliony poznamenaných
Tragédie si podle střízlivých odhadů vyžádala desítky tisíc životů, stovky tisíc obyvatel kvůli ní musely opustit domovy a milionům lidí nějak negativně poznamenala život.
Památku obětí dnes přijel přímo do Černobylu uctít ukrajinský prezident Petro Porošenko, ale vzpomínkové akce se konaly třeba i v Bělorusku, které bylo jaderným mrakem a následky postižené ještě víc než Ukrajina.
Čtěte také
Oblast okolo vybuchlého reaktoru je dnes sice oficiálně uzavřená, ale dostat se tam dá, je dokonce turistickým cílem. Radioaktivita by sice neměla být při krátkodobém pobytu nebezpečná, ale pořád ji lze v oblasti naměřit.
To se zřejmě netýká jenom Černobylu. Agentura AP dnes přinesla zprávu o tom, že mléko od běloruských krav, které se pasou asi deset kilometrů od uzavřené zóny, obsahuje desetkrát víc radioaktivity, než by mělo.
Událost si připomínají i v Rusku, které bylo před 30 lety – stejně jako Ukrajina a Bělorusko – součástí Sovětského svazu.
Ruský prezident Vladimir Putin na kremelských internetových stránkách napsal, že Černobyl se stal lekcí pro celé lidstvo a jeho důsledky tvrdě pociťují lidé i příroda dodnes.
Záchranáři obětovali vlastní životy
Putin uvedl, že nebýt bezprecedentního hrdinství a odvahy záchranářů, vojáků a lékařů, rozměr tragédie by byl nezměrně větší. Mnozí z nich obětovali své životy, aby zachránili jiné, napsal Putin.
Bývalý sovětský premiér Nikolaj Ryžkov se pokusil vysvětlit, proč tehdejší sovětské vedení několik dní otálelo se zveřejněním informací o skutečném rozsahu katastrofy. Podle jeho slov si členové vlády a politbyra snažili zachovat chladnou hlavu a nezhoršovat situaci vyvoláním paniky.
Bývalý sovětský vůdce Michail Gorbačov prozradil, že ani nejvyšší vedení země nemělo v prvních chvílích dost informací o tom, co se v Černobylu stalo.
Informace neměli ani lidé v tehdejším Československu, a to nejenom v prvních chvílích.„Faktem je, že tehdejší Československo bylo ze zemí střední Evropy informováno nejhůře,“ popsal v rozhovoru pro Český rozhlas meteorolog Vladimír Seifert, který v době tragédie působil v Československé televizi.
O tom, že se zřejmě něco stalo, se prý meteorologové dozvěděli až o den později díky informacím ze Švédska, kde byla naměřená zvýšená radioaktivita. O tom, k jak velkému „incidentu“ došlo však ještě nevěděli.
„Studovali jsme tenkrát atmosférickou cirkulaci. Převládalo jihovýchodní proudění, respektive prodění od jihovýchodu směrem na Skandinávii – Na Finsko a na Švédsko. Potom se povětrnostní situace postupně trošku měnila a ze Švédska se to dostávalo do střední Evropy. Ale konečné jaksi zodpovědnější informace jsme dostali vlastně až potom, co ten radioaktivní mrak byl mimo naše území,“ dodal Seifert.
