Třetina vězňů je na hraně. A můžeme je zachránit, říká terapeut, který se účastní setkávání pachatelů a obětí trestných činů

Josef Hrubý

Co se stane, když pachatel trestného činu, momentálně ve výkonu trestu, pohlédne oběti do očí? Oběma stranám to prý může život změnit k lepšímu. Alespoň to v rozhovoru s Janem Pokorným říká Josef Hrubý, vychovatel-terapeut ve věznici Vinařice.

Setkávání vězňů a obětí zprostředkovává neziskový projekt Building Bridges. Ten má, jak Josef Hrubý zdůrazňuje, jediný cíl: stavět mosty mezi oběťmi a pachateli trestných činů. „Primárně má pomáhat obětem, máme ho ale vymyšlený tak, aby pomohl i odsouzeným. Každý pozná druhou stranu v lepším světle,“ vysvětluje. 

Ovšem nelekejte se. Nikdy prý nejde o setkání konkrétního pachatele a jeho konkrétní oběti. Vždy jde o lidi, kteří přicházejí z nesouvisejících případů. „Na straně oběti pak může dojít k určitému uzdravení. Když se staneme obětí trestného činu, mnohdy nás napadá: ‚Proč zrovna my? Proč nám to udělal? Čím jsme si to zasloužili?‘ A zůstávají v nich obavy, že se něco podobného stane znovu.“

Pracujeme s termíny vina, odpuštění a přijetí. Většina obětí, které přicházejí, jsou věřící.
Josef Horký

A prospěšné je prý setkání i pro vězně-pachatele. „Ovšem ty, kteří by se do projektu zapojili, jen aby šli dřív domů, poznáme. Je to o upřímnosti. A když do toho někdo jde jen kvůli prospěchu, přijdeme na to,“ upozorňuje Josef Horký.

Velké emoce

Podobná setkání nesjou jednoduchá pro nikoho. Ani pro terapeuty. „Fungujeme jako mediátoři. A hlídáme, aby nedošlo k žádné psychické újmě. Něco podobného jsem v rámci projektu Building Bridges naštěstí ještě nezpozoroval: viděl jsem jen velké emoce a slzy, ale ty k životu patří.“

Tváří v tvář obětem. Terapie pomáhá vězňům pochopit, jak moc druhým ublížili. Ve Vinařicích ji absolvovalo 12 lidí

Věznice (ilustrační foto)

Už desítky českých vězňů prošly speciálním programem, ve kterém mají pochopit, jak moc ublížili obětem trestného činu. Terapie trvá sedm týdnů a říká se jí „restorativní“ - tedy v překladu obnovující. Na první pohled to může působit děsivě - pachatelé se setkávají přímo s oběťmi, které jim popisují svou psychickou bolest třeba po násilném přepadení.

S velkými emocemi během své práce terapeuta pracuje denně. „Když člověk nastoupí do věznice, zažívá obrovskou tragédii a zhroucení všeho. Uvědomuje si, že se něco stalo, a neví, co má čekat.

Třetinu vězňů je možné „zachránit“

Ze statistik vyplývá, že dvě třetiny českých vězňů, kteří se dostanou na svobodu, spáchají trestný čin znovu. „30 procent lidí se do vězení nikdy nevrátí. Dalších 30 procent lidí se naopak do vězení vrátí vždycky – mají to jako svou profesi, jsou to recidivisté, ať s nimi budeme pracovat jakkoliv. A poslední třetina jsou lidé na hraně. Pokud budeme mít prostor a čas s nimi pracovat, můžeme jim pomoct, aby se nevrátili,“ věří Josef Horký.

Právě tady podle něj mohou mít projekty jako Building Bridges obrovský smysl. „Většina vězňů se vrátí do našich ulic, budou to opět naši sousedé. Pojďme tedy udělat něco pro to, aby to byli dobří sousedé.“