Násilí doprovázející protesty ve Francii je veskrze špatné z několika důvodů. Za prvé ničení centra Paříže je barbarství.
Za druhé nutí francouzskou vládu k neústupnosti. Za třetí zastiňuje podstatu problému. Francie zvýšením daně na pohonné hmoty klima naší planety nespasí stejně, jako to nedokáže sama Evropská unie.
Jestli se výrazně neomezí emise skleníkových plynů, bude lidstvo brzy čelit až šesti přírodním katastrofám najednou. Varuje před tím nejnovější vědecká studie, kterou cituje indický ekologický server Down To Earth.
O tom, že se klima naší planety mění, není sporu. Podle naprosté většiny vědců není sporu ani o tom, že se tak děje především kvůli lidské činnosti. Otázkou pouze zůstává, do jaké míry je možné chyby minulosti zvrátit a jakým způsobem. Zdali se soustředit na vývoj nových technologií a využívání obnovitelných zdrojů, snížit současné emise, zkombinovat obojí nebo nalézt nějakou jinou, nám zatím neznámou cestu.
Vědecké kapacity nás stále častěji upozorňují, že hodiny tikají a bod, za nímž není návratu, se stále více blíží. Neustálé výkyvy počasí, doprovázené například u nás extrémními horky, jinde požáry, povodněmi a tajfuny dokazují, že planeta může být stále více nehostinná. Důležité je mít v tomto ohledu na paměti, že emise a ničení životního prostředí neznají hranice, takže je potřeba postupovat v souladu a společně.
Naděje na takový žádoucí vývoj vyvstala přibližně před třemi roky podepsáním klimatické dohody v Paříži. O boji se změnami klimatu ostatně rokují zástupci z celého světa i teď v Polsku. Problém ale je, že jeden z největších znečišťovatelů, Spojené státy americké, se pod vedením Donalda Trumpa k pařížskému ujednání a následným akcím nehlásí.
Globální oteplování může vést k vyššímu počtu duševních onemocnění. Američtí vědci to zjistili z analýzy dat téměř dvou milionů lidí.
Další velký znečišťovatel Čína sice dává veřejně na odiv své dobré záměry a závazky, fakticky ale tlačí na zmírnění podmínek pro stále se ještě rozvíjející země. S argumentem, který slýcháme desetiletí. Rozvinuté země momentálně sice znečišťují méně, ale to je proto, že se rozvíjely dříve, 200 let v kuse, a ostatní mají také právo na rozvoj.
Podobně postupuje také nový brazilský prezident, který chce nejen snížit emisní restrikce plynoucí ze závazků boje proti změnám klimatu, ale například také zmírnit omezení kácení deštných pralesů v Amazonii. Což je záměr o to děsivější, že se jim ne náhodou říká plíce planety.
Jednejte hned, i**oti. Tato slova vidí za suchou řečí varovných čísel a faktů ve zprávě mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu Kaisa Kosonenová z Greenpeace. Jsou určena zejména politikům zodpovědným za moc proměňovat nakládání s životním prostředím. Varování lidstvu před fatálním zvyšováním teploty je ale nezbytné brát si osobně. Od společnosti směrem k politikům toho ohledně ekologických hrozeb dosud moc nezaznělo.
Snaha zpřísnit emisní limity byla jeden z důvodů, který připravil o křeslo bývalého premiéra Austrálie. Tvrdý přístup kanadského premiéra zhodnotí voliči zanedlouho. Boj proti změnám klimatu bude jedním z témat tamních parlamentních voleb.
Tím se dostáváme k podstatě boje hnutí žlutých vest. Jejich argument je ve věci daně na pohonné látky pochopitelný. Především lidé, kteří nežijí v centru velkoměsta, potřebují automobily. Bojovat se změnou klimatu tak, že se zvýší daně na palivo, to je jako brát brokovnici na hejno much.
Největší znečišťovatelé přece jsou například elektrárny, továrny, aerolinky. Kdo jednou v životě letěl tam a zpátky napříč Evropou, může se utřídit třeba k smrti a chodit všude pěšky, ale svou klimatickou stopu už neodčiní.
Protestující mají tedy pravdu, když se brání zvýšení svých životních nákladů, protože to málo čemu pomůže. Pravdu má ovšem také prezident Macron, který tvrdí, že je potřeba se změnou klimatu bojovat. Měl by tak ale činit na mezinárodní úrovni, protože jen společnou akcí je možné dospět ke zlepšení.
Co se týká násilí, zde se Macron shoduje s hnutím žlutých vest. Radikálové si berou spoluobčany za rukojmí stejně, jako podstatu jejich boje.
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
