Tea Veseláková

Ani rok od zahájení invaze na Ukrajinu nemá Vladimir Putin chuť válku ukončit. Sílí tak kritika Rusů, kteří válku vedou.

Izraelská vládní koalice schválila změny soudního systému. Zastánci tvrdí, že jsou nezbytné pro ochranu demokracie, odpůrci varují, že bude mít smrtící dopad. 

Teď, když si Rusko myslí, že je ve válce s „kolektivním Západem“, neměla by se přeceňovat jeho ochota k dodržování dřívějších dohod, soudí agentura Bloomberg.

Po roce ničivé války se ruská armáda nejen nepřiblížila vítězství, dokonce ztratila část území, která se Putin loni v září pokoušel anektovat. 

Otázka, jestli dodávky těžkých zbraní Ukrajině povedou k eskalaci válečného konfliktu, je irelevantní. O případném vyhrocení války totiž rozhoduje pouze Vladimir Putin.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oslabil státní instituce, na klíčové posty dosadil své stoupence, obohatil své blízké a otevřel cestu k tragédii.

Rusy, kteří začátkem války uprchli do zahraničí, opouští optimismus stran jejich vyhlídek v nalezení dlouhodobého útočiště v Unii, píše nezávislý ruský server Moscow Times.

Ruští analytici blízcí Kremlu varují, že se Rusové mají připravit na dlouhodobý konflikt. Dřív se dodávalo, že Moskvu do něj vtahují Spojené státy, teď je to jinak.

Jihozápadně od města Bachmut čelí už několik týdnů ukrajinští vojáci Andrij a Borisič – v bunkru vysekaném do zmrzlé země a osvětleném svíčkami – stovkám Wagnerovců. 

Zprávy o nejnovějších plánech Vladimira Putina totiž vzbuzují obavy, že slíbená bojová vozidla dorazí na Ukrajinu pozdě, píše německý list Die Welt.