Takhle estébáci zametali stopy. Po některých materiálech StB zbylo jen ohniště
Komunistická Státní bezpečnost byla nejbrutálnější a nejnenáviděnější policejní složkou v Československu. Takzvaní estébáci a jejich tajní spolupracovníci byli všude. Lidé z StB dokázali na začátku prosince 1989 zlikvidovat část dokumentů.
Státní bezpečnost – už jen při vyslovení těchto dvou slov svírala běžné občany Československa úzkost. Příslušníci StB a jejich tajní spolupracovníci sbírali materiály na kohokoli – disidenty i kolegy v práci. Jejich vyšetřovací metody a výslechy byly plné zastrašování a násilí.
Občanské fórum ani studenti nedokázali zabránit tomu, aby po sobě v prosincových dnech roku 1989 estébáci nezametali stopu. Stalo se tak 7. prosince 1989, kdy lidé z ještě komunistického ministerstva vnitra pálili archivní dokumenty. Například u Votic na Benešovsku.
V areálu pionýrského tábora ministerstva vnitra, který leží u malé vesnice Jankov u Votic, se prý pálily archivní dokumenty celou noc. Písemné materiály i magnetofonové pásky mizely v plamenech 10 metrů širokého ohniště.
Archivní materiály v reportáži pocházejí ze soukromého archivu pana Vladimíra Hanzela.
Druhý den na místě zůstala až metrová vrstva popela. Sem tam byly vidět ohořelé kovové části papírových pořadačů nebo desek. Místo pro pálení si nevybrali náhodou. Je totiž ukryté mezi lesy a nejbližší obydlené domy jsou i více než 150 metrů od pionýrského areálu.
I tak si ruchu všimlo několik místních a likvidaci materiálů hned oznámili Občanskému fóru a redakci Svobodného slova. Spálení úplné hory dokumentů však už nezabránili.
