SvětOběžník: Neklidná Etiopie
Nedávná smrt pěti evropských turistů opět připomněla, že Etiopie je zemí plnou kontroverzí.
Druhá nejlidnatější země Afriky, země, kde leží to nejrozpálenější místo planety, součást nebezpečného kouta východní Afriky, údajné centrum regionálního obchodu s dětmi, ale také turisticky lákavý domov koptské církve či země, která v podstatě odolala evropským koloniálním nájezdům - to všechno je současná Etiopie.
Vláda drsné ruky
“Etiopie je takovým kontinentem uvnitř kontinentu,” řekl ve SvětOběžníku afrikanista Jan Záhořík, “bohužel z politického hlediska se posledních deset až dvacet let nevyvíjí tím směrem, jakým by si asi většina Etiopanů přála. Po slibné první polovině 90. let, kdy došlo k náznaku demokratizace dnes můžete směle hovořit o Etiopii jako o diktátorském státu,” dodává.
Zdá se, že i Etiopii trápí nešvar většiny afrických států. Nemalý ekonomický potenciál živí pouhý zlomek tamní společnosti. Udává se, že výkon etiopské ekonomiky v posledních letech uspokojivě roste, přesto je země obecně označována za chudou.
Mnozí ze současného stavu viní vládu, Jan Záhořík ji označuje za “tuhnoucí režim” a v rozhovoru pro Sedmý světadíl zmiňuje i kontroverzní události, které se vládě premiéra Melese Zenawiho připisují - mimo přiživování vnitřních konfliktů mezi jednotlivými regiony je to také i údajná záměrná pasivita při řešení hladomorů, které Etiopie zažívá poměrně často. V souvislosti s hladomory v 70. a 80. letech se dokonce mluvilo o tzv. řízených hladomorech a při tom loňském se myšlenky o záměrném blokování humanitární pomoci objevily znovu.
Podle předpovědi OSN čeká Africký roh sucho i v tomto roce a riziko nebezpečí hladomorů je bohužel stále velmi vysoké.
Napjaté vztahy se sousedy
K etiopskému vnitřnímu neklidu ale přidávají i nevyřešené vztahy se sousedními státy, zejména s Eritreou a Somálskem. “Vztahy s Eritreou by se daly označit za stav takové studené války, nebo spíš studeného míru. Jsou to země, které spolu v podstatě nekomunikují,” vysvětluje Jan Záhořík.
Jak je známo ze světových dějin, i studená válka má své horké regiony. V případě Etiopie a Eritrey je podle Jana Záhoříka tímto horkým místem Somálsko. “Vztahy se Somálskem jsou poněkud komplikovanější. Na jedné straně je tu mezinárodně neuznaný Somaliland - poměrně politicky stabilní element Rohu Afriky - a na straně druhé to takřka neexistující Somálsko na jihu s hlavním městem Mogadišem,” uvádí Jan Záhořík. Zatímco se Somalilandem, severní částí Somálska, která v roce 1991 vyhlásila jednostrannou nezávislost, má Etiopie korektní vztahy, ze zbytkem Somálska je tomu přesně naopak a nechybí tu ani kontroverzní vojenské angažmá. “Vztahy všech tří zemí, Eritrey, Etiopie a Somálska zůstávají napjaté. Důvodem je to, že v Somálsku, v Mogadišu, se materializuje studená válka mezi Etiopií a Eritreou,” dodává Jan Záhořík.
A nedořešené vztahy se Somálskem a Eritreou mají i vnitroetiopskou dohru. Příhraniční regiony jako Ogadem či Afar, kde žije mnoho lidí původem ze Somálska, respektive Eritrey, jsou díky vnitřním sporům považovány za jedny z nejnebezpečnějších.
Jak ale v úvodu rozhovoru pro seriál SvětOběžník řekl Jan Záhořík, Etiopie má mnoho tváří a všechny rozhodně nejsou negativní.
Zvukový záznam rozhovoru najdete v úvodu tohoto článku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
