Svátek Božího těla oslavují v Dalmácii vskutku působivě
Krojované procesí s lidově-náboženskými zpěvy – tak vypadaly letošní svátky Božího těla v Dalmácii, kde tuto tradici udržují už od středověku ve zvlášť působivé podobě.
V kostele sv. Kříže v historickém centru Vodic se už v deset hodin shromáždili věřící z celého města a ze širokého okolí. Do tohoto starého středověkého chrámu se samozřejmě nevešli všichni, takže mnozí postávali a poslouchali mši svatou v uličkách kolem kostela.
Ante Čorić: „Pomalu se učíme znovu tyto svátky slavit, protože minulý režim církevní tradice potlačoval. Před dvaceti lety jsem navrhnul, abychom s liturgickým obřadem začali už dopoledne, a ne až navečer, a odpoledne věnovali lidové zábavě a tanci – abychom se přátelili.“
Vzpomíná pan Ante Čorić, zpěvák církevního sboru a předseda městské rady ve Vodicích.
Ante Čorić: „Před druhou světovou válkou se Vodicích slavily všechny církevní svátky, jak mi říkali rodiče. My se na základě toho pokoušíme na jejich původní podobu navázat. Vycházíme ze vzpomínek našich předků a církevních předpisů.“
V Dalmácii – na pobřeží a zvláště na ostrovech - zůstala silná tradice katolických bratrstev, tedy společenství věřících, které spojuje konkrétní kostel a farnost, k níž náleží:
Ante Čorić: „Dnešní obyvatelé Vodic sem přišli z několika lokalit. Proto tady máme různá bratrstva, jednou z jejich povinností je udržovat objekty kostelů a materiálně jim pomáhat. A pak mají ryze církevní povinnosti: například jednou za měsíc musí ke zpovědi.“
K procesím nejen při svátku Božího těla patří v Dalmácii bratrstva, jejich zástavy, kroje a písně.
Ante Čorić: „Všechny tyto melodie jsou většinou typické pro Vodice. Jejich základ je sice zapsán v notách, ale my si je upravujeme a zpíváme bez not. Rozvíjíme tím lidový zpěv.“
Kvalitu můžete ocenit sami při některé z návštěv Dalmácie během církevních svátků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.